Encyklopedie dějin města Brna

15. 9. 2011 Otevření Národního tkáňového centra - Encyklopedie dějin města Brna - Profil události

Otevření Národního tkáňového centra


  • 15. 9. 2011 


  • ulice

    Palachovo náměstí

  • číslo orientační

    2

  • místo

    11.00 hodin

  • nej...

    Česká republika
    první a jediné pracoviště svého druhu


  • charakteristika

    Centrum vyrábí tkáně pro lékařské využití a současně rozvíjí moderní technologie. Sestává ze dvou částí - z jednotky tkáňového centra a z části zaměřené na buněčný materiál, kde by se měl otevřít prostor pro uplatňování nových biotechnologických postupů, které v ČR dosud chyběly.
    Od konce října roku 2011 začalo dodávat nemocnicím v celé republice "umělé" cévní protézy, chrupavky či buněčné kožní štěpy pro tkáňovou terapii. K přípravě tkání využívá nanomateriálů, buněk pacientů a postupů genového inženýrství.


  • účastníci

    doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., ministr zdravotnictví,
    bc. Roman Onderka, primátor města Brna,
    Ing. Michal Zahradníček, předseda dozorčí rady společnosti PrimeCell a.s.,
    katolický kněz dr. Zbigniew Jan Czendlik,
    přední odborníci v oblasti medicíny

  • zajímavosti

    Typickým příkladem buněčné terapie je léčba chrupavky, kdy se pacientovi odebere malá část chrupavky, ze které se v laboratořích získají buňky zodpovědné za tvorbu chrupavky. Ty se namnoží a po získání potřebného počtu jsou zafixovány do nosiče. Výsledná umělá chrupavka se přímo na sále opracuje do potřebného tvaru a vlepí namísto chybějící chrupavky. Dnes jsou již chrupavky vyrobené z vlastních buněk pacienta dostupné i v Česku.
    Dalším možností moderní léčby prostřednictvím buněk je vyléčení cukrovky, kdy pacientovi se vpraví buňky schopné produkovat inzulín. Mezi nejčastější případy buněčné léčby patří popáleniny, léčba jizev a povrchových zranění.
    Dalšími produkty centra jsou i umělé cévní nebo kostní náhrady. Odborníci z centra odeberou nepatrné množství vlastních kostních buněk pacienta, ty namnoží, a pak spojí s vhodným buněčným nosičem. Výsledkem je nová kost, kterou pacient bez problémů přijme.
    Odborníci v této souvislosti upozorňují na fakt, že právě buněčná léčba na rozdíl od dlouhodobého zatížení léky nemá vedlejší účinky. Lékařská obec považuje právě kmenové buňky za "hudbu lékařské budoucnosti".

  • poznámka

    Národní tkáňové centrum za 420 milionů korun patří mezi moderní světová zařízení. Stát vlastní 24 procent akcií, které nakoupil za 3,39 miliony korun. Má nejen funkci kontrolní, ale i vlastnickou. Moderní pracoviště financují soukromé zdroje a evropské dotace, nikoliv stát.


  • obrazy


  • prameny, literatura

    zobrazit "V Brně otevřeli Národní tkáňové centrum za 420 milionů "


  • osoby

    Roman Onderka
    primátor města Brna


  • městská část

    Brno-Starý Lískovec


  • související odkazy

    mapa


  • autor

    Jis


Aktualizováno: 10. 9. 2016