Encyklopedie dějin města Brna

21. 6. 1900 Zahájení provozu elektrické pouliční dráhy v Brně - Encyklopedie dějin města Brna - Profil události

Zahájení provozu elektrické pouliční dráhy v Brně


  • 21. 6. 1900 


  • místo

    Královo Pole–Pisárky


  • charakteristika

    O výstavbě pouliční elektrické dráhy bylo rozhodnuto 1. prosince 1898, kdy obecní rada uzavřela smlouvu se společností "Oesterreichische Union elektrizitäs Gesellschaft" o zřízení pouliční dráhy s elektrickým pohonem.
    Elektrickou pouliční dráhu provozovala společnost "Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen" (tato společnost je předchůdcem dnešního Dopravního podniku města Brna).
    Vozový park tvořilo 41 motorových vozů původně očíslovaných řadou 1-41 a stejný počet vlečných vozů evidenčních čísel 60-100. Prvních 12 vlečných vozů bylo nových, ostatní byly převzaté od předchozích provozovatelů před zařazením do provozu musely být opatřeny elektromechanickou brzdou, elektrickými propojkami a svítilnami.
    Všechna vozidla (s výjimkou vleků 99 a 100) měla otevřené plošiny, jedna série vlečných vozů také otevřený oddíl pro cestující, uzavíratelný před nepohodou jen svinovacími plachtami.


  • účastníci

    starosta August Wieser a představitelé města a provozující společnosti

  • zajímavosti

    Z německého označení pouliční dráhy "Elektrische Linie" (-schelini) vznikl brněnský výraz "šalina".
    Trati elektrické pouliční dráhy byly vybudovány převážně jako jednokolejné s výhybkami, na konečných stanicích byly většinou pouze kolejové přejezdy nebo rozvětvení kolejí.

  • poznámka

    V první polovině roku 1900 elektrizační práce probíhaly za parního provozu tak rychle, že již od konce května probíhaly večerní zkušební jízdy.
    Poslední pravidelná jízda parní trakce v osobním provozu se uskutečnila ve čtvrtek dopoledne 21. června 1900, když v 9 hodin 10 minut odjel od nádraží do Pisárek parní vlak s oficiálními hosty oslav zahájení provozu elektrické trakce. Parní lokomotivy ale ještě léta sloužily v nákladní vlečkové dopravě.

    Zmíněného 21. června první elektrické soupravy vyjely na původní dvě tratě parního provozu:
    - Nejstarší trať Schreibwald (Pisárky)-Kartouzy (Královo Pole) byla vždy považována za hlavní a stěžejní, a to především vzhledem k průjezdu kolem hlavního nádraží a dvěma vozovnám na obou konečných stanicích. Tato trať obdržela v označení bílou barvu (v praxi to znamenalo čiré nezbarvené sklo střešních svítilen, určených pro linkovou orientaci. Délka této trati byla rovněž výrazně delší než ostatních (tato trať měřila 8 124 stavebních metrů).
    - Druhá trať z Ugartovy (Václavské) k Ústřednímu hřbitovu byla označena zelenou barvou (délka 2 313 stavebních metrů).
    V roce 1900 byla zprovozněna ještě třetí trať postavená již k elektrickému provozu (otevřena byla 6. října 1900), vedla ze Zábrdovic na dnešní náměstí Svobody. Linka po ní provozovaná byla označena žlutou barvou. Současně probíhaly stavební práce na dalších tratích.


  • obrazy


  • prameny, literatura

    zobrazit "100 let elektrické pouliční dráhy v Brně: 1900-2000 "
    "Sto let městské hromadné dopravy v Brně"
    "Sto dvacet let (1869–1989) městské hromadné dopravy v Brně"


  • události

    10. 11. 1940
    Oslavy 40 let trvání brněnské pouliční elektrické dráhy 26. 9. 1889
    Udělení koncese Královopolské strojírně Lederer - Porges
    továrna vyráběla vozy pouliční dráhy


  • osoby

    August Wieser
    starosta města Brna


  • autor

    Jis


Aktualizováno: 21. 6. 2015