Florian Andresík

* 1.5.1887 Brno-Chrlice – † 30.5.1948 Brno-Chrlice


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský
bratr osobnosti: Vavřinec Andresík


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


bydliště

Brno-Chrlice:
- Blümlova 39
- Kunešova


vzdělání

obecná škola (5 tříd) a měšťanská škola (3 třídy) v Brně na Cejlu,
obchodní akademie v Brně


zaměstnání

obchodník, po první světové válce měl živnost na výrobu cukrovinek, v roce 1945 se stal majitelem velkoobchodu s potravinami na Veselé ulici v Brně


odborné a zájmové organizace

ČSOL Brno-Tuřany (1928 místopředseda; 1929–1932, 1938 a 1939 člen výboru; 1934 dozorce kina; 1935 a 1936 revizor účtů )



poznámky

K rakousko-uherské armádě byl odveden v roce 1915 a narukoval k 8. pěšímu pluku v Brně. Do ruského zajetí se dostal 3. 1. 1916 (v databázi www.vuapraha.cz je datum 3. 1. 1914 ! -Menš) u vesnice Kolky. Vybrala si jej Tatarka na zemědělské práce, na velbloudu jel tři dny a tři noci přes Kirgizskou poušť k zemědělské usedlosti. Naučil se výborně rusky, dokonce si svůj deník psal v ruštině (část se zachovala). V Semipalatinsku se stal dobrovolným spolupracovníkem Mezinárodního Červeného kříže a pomáhal organizovat pomoc raněným.
Od jara 1917 je doložen jeho pobyt v zajateckém táboře v Berezovce, kde se přihlásil do legií. Dne 27. 7. 1918 přešel do Novonikolajevska, zde byl 28. 8. 1918 zapsán k 9. rotě 11. střeleckého pluku. Dne 28. 2. 1919 dán k dispozici náčelníkovi štábu 3. střelecké divize, 8. 2. 1919 přidělen ke štábní rotě 3. divize. Po vyšetření mimořádnou lékařskou komisí 24. 3. 1919 (nález: kašel, chrlení krve s příznaky kataru plic) určen k evakuaci do vlasti. Do Vladivostoku odjel 5. evakuačním vlakem. Z Vladivostoku odplul 9. 7. 1919 na lodi Liverpool Maru (6. transport). Demobilizován 21. 12. 1919 v Čáslavi.
Po návratu domů k rodině se věnoval své živnosti s cukrovinkami, vyrobené zboží mělo odbyt v blízkém okolí. Po zakoupení automobilu Ford obchodoval i ve vzdálenějších místech. Pamětníci uváděli i fakt, že automobilem vozil fotbalisty SK Rosenberk k jejich zápasům. V době krize přešel k firmě Konečný v Brně-Husovicích.
Za protektorátu zaměstnával ve své živnosti svého švagra Leopolda Šika, také ruského legionáře. Po druhé světové válce se stal majitelem velkoobchodu s potravinami na Veselé ulici, jeho podnikání ukončilo znárodnění v únoru 1948. On sám odešel do penze 1. 5. 1948, ale zemřel poslední den téhož měsíce.



partneři

Matylda Andresíková (Šiková)
sňatek: 16. 7. 1911, Brno-Tuřany (kostel Zvěstování Panny Marie)





ulice

Blümlova
rodný dům (tehdy Rosenberk čp. 6) Kunešova
bydliště od roku 1929 (tehdy Chrlice čp. 255)


stavby

Tuřanský hřbitov
Pratecká
místo posledního odpočinku



Menš


Aktualizováno: 10. 12. 2023