Václav Lysák

* 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; politický vězeň; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

zemřel údajně na rakovinu jater


bydliště

Trnava čp. 4 (rodný dům)

Brno:
- Nová 46
- Hrnčířská 7


vzdělání

1909–1915 vyšší reálka ve Velkém Meziříčí (odveden ještě před maturitou)


vyznamenání a pocty

československý válečný kříž 1914–1918,
Československá revoluční medaile,
Československá medaile Vítězství,
Militaey Cross,
Řád svatého Jiří 4. stupně,
Československý válečný kříž 1939 in memoriam


jiné pocty

brigádní generál in memoriam (1946),
pamětní deska na rodném domě v Trnavě, okr. Třebíč


zaměstnání

voják z povolání (podnáčelník štábu III. sboru v Brně),
po okupaci administrativní rada Zemského úřadu v Brně


hrob

urna s popelem gen. Lysáka je uložena do hrobu č. 62/63, oddíl IV/2 na hřbitově v Ďáblicích, v Praze 8


poznámky

V rakousko-uherské armádě svobodník jednoroční dobrovolník 81. pěšího pluku, odveden 13. 3. 1915. Zajat: 13. 6. 1916. Přihlášení do legií: 16. 6. 1916.
Do čs. legie v Rusku zařazen 1. 8. 1916, 1. střelecký pluk, podporučík. Konec v legiích únor 1920, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: kapitán. Vrátil se do vlasti na lodi Yonan-Maru z Vladivostoku přes Singapu a Suez do Terstu. Pokračoval ve službě v československé armádě (podrobně popsáno v publikaci Stehlík - Lech, stejně je zde vylíčena činnost v protinacistickém odboji a věznění).
Do protinacistického odboje se zapojil v dubnu 1939 v Obraně národa (Zemské velitelství, Oblastní velitelství Morava-západ - druhý velitel). Na konci listopadu 1939 přešel do ilegality, gestapem zatčen 22. 12. 1939. Vězněn v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Breslau, poté do Wohlau a odtud do Berlína, Alt Moabitu.
Dne 3. 12. 1941 odsouzen pro zločin zemězrady a velezrady k trestu smrti; u soudu se choval velice statečně, bral vinu na sebe a zachránil tři ze svých spoluobviněných spolupracovníků. Po vynesení rozsudku převezen do věznice v Berlíně-Plötzensee, zde se nacházel již ve velmi špatném zdravotním stavu, zemřel ve vězeňské nemocnici. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel.
Urna s popelem gen. Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl převezen rodinný pomník Lysáků v roce 2009, po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.



osoby

František Blabolil
spolupráce v odboji; společně souzeni Otto Francl
spolupráce v odboji, společně souzeni Adolf Hůlka
spolupráce v odboji Jaroslav Konopásek
spolupráce v odboji, společně souzeni Ladislav Kotík
spolupráce v odboji
další osoby (5)...


partneři

Emilie Lysáková (Darebná)
sňatek: 3. 6. 1922, Brno (městská rada)




ulice

Hrnčířská
bydliště Nová
bydliště doložené v roce 1922 (dnes Lidická)



Menš


Aktualizováno: 07. 03. 2024