Brno:
- Mikšíčkova 1
- Divišova (Divišgasse) 40
- Údolní

Praha-Vinohrady, náměstí Krále Jiřího (do roku 1940)

2. česká reálka v Brně (maturitní zkouška 25. 6. 1924),
ČVŠT v Brně - odbor elektrotechnický (2. státní zkouška složena v roce 1930)

Židenický hřbitov, Balbínova 55

V dětství prodělal dětskou obrnu, jejíž následky si nesl celý život (měl oslabenou levou nohu a musel užívat kovovou protézu). Tělesné obtíže však neovlivnily jeho životní elán. Vystudoval brněnskou techniku, stal se odborníkem na problematiku osvětlování. V roce 1946 přivezl ze studijní cesty do Švédska do ČSR první trubicové zářivky.
Měl však značně rozsáhlé zájmy; někdy na začátku čtyřicátých let dvacátého století byla v časopise Věda a život uveřejněna jeho studie o zvláštním porostu modřínu v lese u Hrotovic, kam jezdil v létě v době, kdy tam od roku 1934 bydlela jeho sestra s manželem (švagr zde byl obvodním lékařem). Měl také umělecké sklony a pokoušel se o sochařství, bavilo ho letecké modelářství. Ovládal cizí jazyky – němčinu a angličtinu.
(Informace pro naši encyklopedii doplnil Mgr. Josef Orel, děkujeme.)

Josef Orel
švagr

Alois Švihálek
Bohumila Švihálková (Škrochová)

Alice Orlová (Švihálková)

Mikšíčkova
rodný dům Divišova (Divišgasse)
bydliště (dnes Václavkova) Údolní
bydliště

Židenický hřbitov
Balbínova 55
elektroinženýr; místo posledního odpočinku

Menš, blat