Klobásková, provdaná Vyčichlová

česká

ČSR, ČSSR, Česká republika

Československo: byla historicky první operní pěvkyní na obrazovce Československé televize v přímém přenosu z Rudolfina v Praze (25. 2. 1955)

Už jako malá zpívala na setkání prezidenta s dětmi legionářů v Lánech T. G. Masarykovi píseň Teče voda teče.
V roce 1931 se celá její rodina přestěhovala do Košic, kde žila až do nucené evakuace Čechů ze Slovenska v roce 1939, kdy se vrátila do Brna - Králova Pole.
Ještě jako posluchačka brněnské hudební konzervatoře už vystupovala 1. 8. 1945 ve Státním divadle v Brně v roli Blaženky ve Smetanově opeře Tajemství. Postupně se stala významnou představitelkou hlavních ženských rolí v operách Smetanových, Dvořákových a zejména pak Janáčkových, nebyl jí však cizí ani repertoár světový (rakouský, italský, ruský).
Vystupovala i na koncertech a v rozhlase. Supraphon s ní natočil 28 gramodesek.

Košice, (1931-1939),
Brno, Čápkova 11,
Brno - Královo Pole, Havlišova 2,
Praha

1934–1939 gymnázium v Košicích,
1940–1946 brněnská hudební konzervatoř (v roce 1939 ještě nepřijata pro nízký věk), konzervatoř absolvovala v roce 1946 v rolí Vendulky ve Smetanově opeře Hubička

Za vynikající práci (1956),
zasloužilá umělkyně (1966),
národní umělkyně (1974),
Cena Thalie za celoživotní mistrovství v oboru opera

1946–1954 operní pěvkyně Státního divadla Brno (od roku 1955 pak Národního divadla Praha),
hostovala však i na zahraničních scénách: např. v Bruselu (Světová výstava 1958), Amsterodamu, Rotterdamu a Haagu (1959), Helsinkách (1960), Edinburgu (1964), Barceloně (1965), Lipsku (1966), Reggio Emilia, Bologni a Brescii (1968), Buenos Aires (1969) a často vystupovala v 60. letech i ve Státní opeře ve Vídni,
v letech 1974–1979 učila na konzervatoři v Praze a poskytovala mladým pěvkyním i soukromé hodiny zpěvu

Svaz československých dramatických umělců,
Svaz skladatelů a koncertních umělců

V roce 1957 se provdala za Jaroslava Vyčichla (1920–1977), který byl na počátku 60. let 20. století vězněn z politických důvodů jako příznivec a podporovatel Sokola a stoupenec ideálů prezidentů Masaryka a Beneše. Po propuštění mohl zastávat zpočátku jen místo baliče zboží, později i úřednické místo. Svou manželku velice podporoval a ctil a plně souhlasil s tím, aby ve svém uměleckém životě užívala jméno Domanínská podle místa původu její rodiny.

František Klobáska
Marie Klobásková (Kolmašová)

Čápkova
bydliště Havlišova
bydliště

5. 9. 1956
Otevření „Musejních salonů“
účinkující

Zemřela Libuše Domanínská

Fl, LucKub