U nové lékárny, též lékárna U zlatého orla


    historický název

    U nové lékárny, též lékárna U zlatého orla


    domovní znamení

    U zlatého orla


    ulice

    území

    Brno-město


    majitelé

    Ve středověku přináležel dům do Veselé čtvrti. První písemnou zmínkou, vztaženou k domu, je údaj pamětní knihy z roku 1344, podle níž patřil písaři Ondřejovi z Naumburku a dříve se v něm nacházela lázeň. Ještě roku 1350 je dům označen jako "domus balnei".
    V 15. století dům podle Gödlových výpisků z dalších daňových rejstříků postupně vlastnili obchodník se železem Jakub Rudl (1442), Prokop Rundl nebo Ruedl (1477, 1479), Kryštof Reglar (1499), kupec Georgius Reglar (1510), Henricus Schroter (od 1512), bradýř Petr Pegk (od 1522), bradýř Henricus Fruewirth (1527), Merth Felkner (1553), Hanns Schoertz (1583), Merth Vanstgrob nebo Vanstgrol (1583), Veith Morgurt nebo Markvuart (od 1608), hostinský Merth Vogel (od sv. Jiří 1613).
    Od sv. Václava roku 1652 dům drželi Karel Jakub a Jan Karel Wäßingerovi údajně s právem vinného šenku. Od sv. Václava 1686 byl majitelem kupec Jan František Seebald z Landshutu.

    Od roku 1716 byla s domem spojena lékárnická živnost. Dne 30. března 1716 požádal mikulovský měšťan a lékárník Ignác Hell (Höll), majitel tamní lékárny U zlatého jednorožce, o povolení k otevření další, toho času třetí lékárny v Brně právě v tomto domě.
    Žádost vzbudila značný rozruch u konkurence, podle níž by měl Hellův příchod do Brna tragické následky pro jejich živnost. Stížnost nebyla akceptována a pravděpodobně na počátku roku 1717 zřídil Hell v domě lékárnu s vývěsním štítem U zlatého orla. Od této doby byl dům na náměstí Svobody č. 1 spjat s lékárnickou živností a vystřídal řadu svých majitelů a správců.
    V 18. století jimi byli např. Franz Karl Pida (Pyda), Johann Anton Scheib, Anton Kopetzky a jeho žena Anna, Karl Gambert, Johann Paul Pichler (Büchler), Maxmilian Wildner a Peter Wenzel, v 19. století pak Anton Riess, Josef Häufler, Leopold Bischof, Vincenz Schöneich a od konce 19. století do roku 1945 Karl Sonntag. Po skončení II. světové války v roce 1945 německá rodina Sonntagova Brno opustila a do lékárny byla dosazena tzv. národní správa, kterou tehdy vykonával PhMr. Miloš Eremiáš.
    Dům byl konfiskován a usnesením rady ÚNV v Brně z 21. srpna 1951 byl převeden do vlastnictví státu ve správě Bytového podniku města Brna. Lékárna U zlatého orla zde fungovala až do roku 1961. V nynější době je dům přestavěn ke komerčním účelům, využívá jej ZEPIKO spol. s r.o.


    poznámka

    Nemovitá kulturní památka. viz Karel Kuča, Památky Brna, 1989, s. 90: "původně středověký gotický dům s dochovanou gotickou dispozicí a renesančními klenbami, fasáda pozdně historizující s novogotickými prvky".


    stavební vývoj

    Stávající půdorys parcely je výsledkem složitějšího stavebního vývoje. Ke hloubkově orientovanému gotickému domu o šířce asi 10 m a délce 20 m v severní frontě náměstí byla v další stavební fázi, snad ve druhé polovině 16. století, připojena malá, příčně orientovaná parcela v České ulici. Dále byla parcela rozšířena asi kolem roku 1784 východním (severovýchodním) směrem. Postupně tak vznikla dispozice s uzavřeným pavlačovým dvorkem.
    Z období 13. století se nám nedochovaly žádné doklady zástavby, lze tedy jen analogicky přepokládat , že se zde nacházela dřevohliněná, nejspíše hrázděná stavba.
    Během 1. poloviny 14. století však již vznikla parcela dnešního domu. Nejstarším jádrem dispozice se jeví podsklepený, pravděpodobně patrový tříprostorový gotický dům s průjezdem v pravé (východní) polovině parcely. Přední sklep domu byl přístupný z náměstí sklepní šíjí, z níž se dochoval kamenný portálek v předním čele sklepa.
    Při renesanční přestavbě v 16. století byl dům půdorysně rozšířen, v suterénu i v přízemí zaklenut a zvýšen o plochostropé patro.
    K roku 1784 jsou písemnými prameny doloženy pozdně barokní úpravy, po nichž se lékárna dočasně nazývala Nová (Neuapotheke). Jistě tedy došlo nejen k úpravám soukromých obytných prostor, ale i k viditelné proměně fasády a zřejmě i k úpravě provozu. Stav domu po této úpravě pravděpodobně zachycuje ještě nejstarší známá fotografie z doby kolem roku 1900.
    Úpravy v 19. století se omezily nejprve na vybourání bočního vstupu z České ulice a zřízení otopné komory pro obsluhu kachlových kamen. V roce 1893 byl vybourán do České ulice výkladec v okenní ose při nároží. V průběhu 19. století byly v prvním i v druhém patře v obytných pokojích zakryty renesanční či barokní trámové stropy podhledy s fabiony. Na počátku 20. století (do roku 1910) byl dům přefasádován, završen nízkou atikou se štíty a novou sedlovou střechou.
    Rozsah moderních úprav v letech 1968–1969 není znám. Podrobně je dokumentována přestavba domu v letech 1982–1985, při níž byl dvůr zčásti zastavěn a zastřešen. Podkroví bylo adaptováno na kanceláře a byty.




    městská část

    významné osoby

    Ignaz Hell (Höll)
    lékárník Anton Kopetzky
    lékárník Anton Riess
    lékárník Ignaz Schlosser
    bydliště v letech 1814–1816


    související odkazy

    archeologické výzkumy

    Alka, Sed


Aktualizováno: 30. 08. 2019