Internetová encyklopedie dějin Brna

Sídliště Bohunice

Sídliště Bohunice


  • historický název

    Sídliště československo-sovětského přátelství


  • území

    Brno-Bohunice


  • vznik

    výstavba započata v roce 1972


  • stavební vývoj

    V roce 1972 se podle projektu Pavla Krchňáka začalo stavět Sídliště československo-sovětského přátelství neboli dnešní Bohunice.
    Rozsáhlý obytný komplex se nachází na jihovýchodní periferii Brna a souvislou zástavbou sousedí se Starým Lískovcem, jehož stavba započala ve stejném roce. Obě sídliště jsou koncipovány velmi podobně a nesou řadu stejných znaků. Projekt sídlišť Bohunice a Starý Lískovec měl zajistit kapacitu 9 232 bytů pro 29 265 obyvatel s tím, že poslední etapa výstavby bytových jednotek má být ukončena v roce 1981. Bohunice jsou ze severu ohraničeny komunikací Jihlavská a z jihu dálnicí na Prahu, což s sebou nese nepříjemnou hlukovou zátěž, kterou se ani po dostavění zvukové bariéry nepodařilo zcela vyřešit. Na západní straně sídliště odděluje od Starého Lískovce páteřní komunikace Osová. Urbanistická kompozice návrhu sídliště Pavla Krchňáka je dnes vnímána velmi rozpačitě a často je označována spolu s pražským Jižním městem jako nejhorší doklad panelové éry u nás, nicméně ve své době Krchňákův plán Bohunic zvítězil nad projekty architektů zvučnějších jmen, např. Viktora Rudiše, autora sídliště Lesná.
    Rozsáhlá panelová zástavba se v centrální části Bohunic prolíná s původní zástavbou staré vesnice, což vytváří nepřirozené kontrastní měřítko. Zejména ulice Neužilova, Spodní a Rolnická doslova vyplňují proluky mezi rodinnými domy, stejně tak panelové domy v ulici Souhrady zde v blízkosti původních domů působí velmi násilně. Východní část sídliště soustředěná kolem ulice Moldavská a severozápadní část podél tramvajové linky, byly vystavěny na zelené louce a působí z urbanistického hlediska mnohem kompaktněji.
    Celé bohunické sídliště je tvořeno výhradně osmipodlažním typem panelového domu B70, jehož výhodou je možnost variabilního poskládání jednotlivých domů do nejrůznějších tvarů bloků. V Bohunicích se tak objevují ulice zcela rovné, do tvaru Z, zaoblené nebo tzv. zubaté. V zásadě tak vytváří velmi heterogenní uliční síť, která se však vesměs snaží kopírovat terénní specifika území. Právě nejasnost tvarů a vůbec neexistence ulic činí z Bohunic jedno z nejnesnadnějších sídlišť pro orientaci, čemuž napomáhala po celá léta také jednotvárnost barevného provedení fasád jednotlivých domů, veskrze betonové šedi.
    Bohunické sídliště zasahuje do tří urbanistických obvodů, Morávkovo náměstí, Ukrajinská a Okrouhlá ulice s celkovým počtem 16 076 obyvatel v 6 020 bytech (stav k roku 2001).


  • prameny, literatura

    Vysokoškolské kvalifikační práce
    "Brněnská sídliště"


  • městská část

    Brno-Bohunice


  • objekty

    socha Venuše též Optimistický motiv
    sochařská realizace: Běloruská 0/01
    objekt byl součástí sochařské výzdoby sídliště
    Tulipán přátelství
    sochařská realizace: Běloruská 0/02
    objekt je součástí sochařské výzdoby sídliště
    Táta letadélko
    sochařská realizace: Švermova 0/01
    objekt je součástí sochařské výzdoby sídliště
    Vítěz
    sochařská realizace: Švermova 0/02
    objekt je součástí sochařské výzdoby sídliště


  • autor

    MJ


Aktualizováno: 28. 03. 2017