Internetová encyklopedie dějin Brna

Sídliště Komín

Sídliště Komín


  • území

    Brno-Komín


  • vznik

    výstavba započata v roce 1969


  • stavební vývoj

    V roce 1968 vznikl projekt podle návrhu Františka Kopřivíka a Jiřího Zapletala na výstavbu sídliště v Komíně pro sedm tisíc obyvatel. Práce byly rozvrženy do dvou etap 1969–1973 a 1973–1975.
    V první etapě vznikaly panelové bloky jihovýchodně od původní zástavby rodinných domů v ulicích Absolonova a Pastviny, kde byl zasypán místní rybník a v západní části Komína podél Vavřinecké ulice. Tato část sídliště se nazývá Komín I. Novější zástavba kolem Olbrachtova náměstí v severní části Komína je z druhé etapy a byla pracovně nazvána Komín II. Celkově vzniklo v Komíně bydlení pro 6 000 osob v 2 032 bytech.

    Předností komínského sídliště je jeho výšková členitost, která se snaží splynout s původní zástavbou, a tak v těsné blízkosti starých rodinných domů architekti projektovali nižší panelové bloky, na které teprve navazují vícepodlažní domy. Např. Hlavní ulici tvoří původní rodinné domy staré zástavby, na ně navazují třípodlažní panelové domy v Absolonově ulici a konečně osmipodlažní domy v ulici Pastviny.
    Stejně tak tvoří výškový přechod s původní zástavbou v západní části Komína Vavřinecká ulice, tvořená pouze dvoupodlažními panelovými domy, ke které se dále přimyká skupina čtyř šestipodlažních domů. Panelová zástavba kolem Olbrachtova náměstí je tvořena vesměs čtyřpodlažními domy, které dnes už nenásilně splynuly s okolním prostředím.
    Na rozdíl od většiny jiných brněnských sídlišť, nedošlo v Komíně k narušení starší zástavby a ta zůstala zachována v plném rozsahu.

    Podle projektu mělo být souběžně s výstavbou obytných celků vybudováno také obchodní centrum, kulturní centrum, dvě prodejny potravin, tři mateřské školy a jesle, dvě základní školy a zdravotní středisko. Nicméně hned po výstavbě první etapy sídliště byla situace s občanskou vybaveností neúnosná. Nedostatečná byla především kapacita škol a jeslí, neboť původní předpoklad, že po obsazení 2000 bytů bude v Komíně 1 500 dětí, z toho 70 % ve věku do šesti let, byl mnohonásobně překročen.
    Neuspokojivá situace byla také v dopravě v důsledku posunutí termínu zahájení trolejbusové dopravy a vůbec se stavem místních vozovek. Podmínky se zlepšily koncem roku 1976, kdy byla dobudována tramvajová linka a chystalo se prodloužení trolejbusové linky až do smyčky Habřinova. Ve druhé polovině sedmdesátých let byly též dobudovány dvě mateřské školy, jedno základní zdravotní středisko a fungovalo pět samoobsluh.

    Z urbanistického hlediska je projekt komínského sídliště přijímán kladně, zejména v důsledku decentního měřítka budov, které tak zásadním způsobem nepozměnily panorama původní zástavby tak jako např. v Kohoutovicích nebo Jundrově.
    Sídliště vesměs tvoří jen čtyřpodlažní panelové domy, ve kterých v roce 2001 bydlelo 5 468 obyvatel. Existují tři mateřské školy, jedná základní škola a jedno gymnázium. Dopravní spojení zajišťují trolejbusové, tramvajové a autobusové linky.


  • prameny, literatura

    Vysokoškolské kvalifikační práce
    "Brněnská sídliště"


  • městská část

    Brno-Komín


  • události

    1984
    Otevření dětského dopravního hřiště 1. 2. 1976
    Zahájení provozu trolejbusové linky do Brna-Komína


  • autor

    MJ


Aktualizováno: 11. 11. 2018