Nejstarší doklad užívání ohně
století -6000. stol.
Slatina
Stránská skála
Evropa
Stránská skála se řadí mezi sídliště člověka typu Homo erectus v Evropě s nejstaršími doklady užívání ohně
Na konci staršího pleistocénu (před 600 000 lety), v údobí tzv. cromerského interglaciálu, přišli na Stránskou skálu první lidé, příslušníci druhu člověka vzpřímeného (Homo erectus) - byli to potulní lovci a sběrači, kteří si uměli štípáním místních rohovců vyrábět různé nástroje. Úlomky spálených zvířecích kostí svědčí o tom, že dokázali udržovat oheň.
Další doklady přítomnosti člověka na Stránské skále pocházejí až z období mladého paleolitu (mezi 40–30 000 lety). Tito nositelé kultury bohunicienu byli snad ještě neandrtálci, ale jejich následovníci s kulturou aurignacienu byli již lidé moderního typu - obě kultury využívaly lokalitu jako zdroj kvalitní suroviny, která zde byla přímo zpracovávána.
Úlohu loviště sehrála Stránská skála v mladší fázi mladého paleolitu (asi před 18 000 lety), v nálezech z tohoto období převažují zbytky koní. K mohutnému oživení těžby místních rohovců dochází pak v pozdní době kamenné - eneolitu. Povrchové zdroje byly v té době už asi vyčerpány a společenská organizace lidu kultury nálevkovitých pohárů (3 900–3 500 př. n. l.) umožňovala specializovanou dílenskou činnost od vylamování bloků suroviny z vápencových skal přes jejich další zpracovávání až po výrobu žádaných polotovarů metodou štípání hranolových jader. Unikátním dokladem pravděpodobné směny štípané industrie je nález 44 artefaktů uložených v keramickém džbánku.
Unikátní doklad pravděpodobné směny štípané industrie z pozdní doby kamenné.
Los
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.