Drobného 26/299, Arnoldova vila - Profil stavby, areálu

Arnoldova vila

historický název

Arnoldova vila

ulice

charakteristika

Vila byla postavena v 60. letech 19. století pro brněnského stavitele Josefa Arnolda (1824-1887) a to podle jeho vlastního návrhu. Vystavěna byla ve stylu historismu, později upravena v duchu art deco s prvky secese. Vila je příkladem prvotní zástavby v nejstarší brněnské vilové kolonii Černá Pole, což podtrhuje její důležitý historický, architektonický i urbanistický kontext.

území

Brno-Černá Pole

majitelé

Majitelé:
- 1862–1883 Josef Arnold s manželkou Katherine (kupní smlouva z 26. března 1862; stejného data jsou také plány J. Arnolda na stavbu vily, přičemž k plánové dokumentaci je přiloženo písemné povolení podepsané brněnským starostou Christianem d´Elvertem ze 7. dubna 1862)
- 1883–1896 Charlotte Martini (kupní smlouva z 30. září 1883)
- 1896–1909 Albertina Antonie Langer (kupní smlouva z 17. července 1896)
- 1909–1939 Cäcilie Hože (roz. Löw-Beer) s manželem Corneliem.

V říjnu 1939 byla vila zabrána gestapem. Po druhé světové válce (1946–1948) přešla vila pod národní správu a později pod správu Bytových podniků města Brna (v nájmu Státních lesů, n. p., ředitelství „Masarykův les“). V roce 1953 se stala majetkem československého státu.

provozovny

1952–2012 mateřská škola (1951 bylo rozhodnuto o úpravě vily pro potřeby mateřské školy, která jakožto dětský ústav působila v Brně již od roku 1881)

zajímavosti

Arnoldova vila byla v pořadí druhým objektem realizovaným v rámci vilové kolonie nad Lužánkami a zároveň první stavbou z trojice vil situovaných v hloubi dlouhých parcel mezi ulicemi Drobného a Černopolní.

vznik

1862

současný stav

Dne 15. prosince 2021 byla zahájena rekonstrukce Arnoldovy vily, jejíž dokončení bylo naplánováno na prosinec roku 2023.

stavební vývoj

Vila se zachovala ve své původní dispozici s množstvím dochovaných cenných architektonických prvků a detailů jak v exteriéru, tak i v interiéru budovy. Jedná se např. o kombinace hladké a strukturované omítky, okenní a dveřní výplně, mosazné dveřní kliky, schodištní prostor, dřevěná ostění, dlažby, štuková výzdoba, dekorativní litinová otopná tělesa aj.

Ze stavebního hlediska se jedná o jednopatrovou budovu s vysokým suterénním soklem, situovanou ve svažitém terénu. Základní dispozici stavby tvoří vazba podélného dvoutraktu s příčným jednotraktem.
Z čelního průčelí orientovaného na jihozápad vystupuje rizalit niky nesoucí vyvýšenou terasu s ornamentálně zdobeným litinovým zábradlím. Stejně orientovaná je také dřevěná prosklená veranda s rámy tvarovanými do geometrického ornamentu, umístěná v přízemním patře. Před verandu je předsazen balkon s kovovým zábradlím se střídmým secesním dekorem.
K severovýchodnímu vstupnímu průčelí vily s patrovým rizalitem přiléhá dřevěná veranda se vstupem do vily, přičemž vstup do verandy je přístupný schodištěm krytým předsazenou stříškou. Ze střechy hlavního křídla se pne hranolová věž z hrázděného cihlového zdiva krytá sedlovou stříškou.
Fasády vily jsou členěny předstupujícím soklem a výrazně vystupujícím armováním všech nároží. Střechy jsou sedlové a pultové, kryté pálenou taškou. V interiéru se v přízemí hlavního křídla na severovýchodní straně nachází vstupní hala se schodištěm, na jihozápadě velký salon s nikou. Přízemí příčného křídla zaujímají dva pokoje, v patře hlavního křídla je na severovýchodní straně umístěna ložnice a předsíň, na jihozápadě velký salon se vstupem na balkon a v příčném křídle pokoj pro hosty a dvě komory. Stropy místností převážně zdobí stropní lišty a štukové rámy s geometrizujícím a florálním dekorem. Podlahy vstupní haly, verandy a chodeb jsou kryty keramickými dlaždicemi s ornamentálním dekorem. Zárubně i dveře zdobí dekor v duchu geometrizující secese a art deco.

obrazy