Adolf Loos


Janáčkovo náměstí 0/02

pomník Adolfa Loose (1870–1933) patří do projektu „Sochy pro Brno“ a byl odhalen v roce 150. výročí narození architekta, přibližně v místech, kde stával až do 50. let 20. století jeho rodný dům


katastr

Veveří


místo

umístění

20. 8. 2020, 20.20 hodin


autor

sochař Oldřich Morys, architekt Jaroslav Sedlák


popis

Sochařská forma pomníku tvoří negativ (otisk) náhrobku situovaného na vídeňském ústředním hřbitově, který si v roce 1931 osobně navrhl architekt Loos.
Písmo je vysekané, ve večerních hodinách podsvícené. Na zadní straně jednoho z bloků pomníku je otisk kresby vlastního náhrobku pro vídeňský hřbitov s poznámkami architekta.


poznámka

Rada města Brna vyhlásila v roce 2017 výtvarnou soutěž v rámci projektu „Sochy pro Brno“, která skončila 28. 3. 2018. Vítězové měli rok na vytvoření díla v hodnotě maximálně dva miliony korun. Dílo, věnované Adolfu Loosovi, mělo být umístěno v parčíku na Janáčkově náměstí, kde poblíž původně stál rodný dům slavného architekta. Ztvárnění bylo ponecháno na kreativitě autora, mohla to být figurální socha nebo bylo možno vyjít z Loosovy architektonické tvorby. Vítězným návrhem se stalo společné dílo sochaře Oldřicha Moryse a architekta Jaroslava Sedláka.
„V symbolické rovině tak v pomníku dochází k nové interpretaci vlastního autorského návrhu Adolfa Loose, a to za použití klasických sochařských postupů. Hlavní ideou díla je negativ (otisk) místa Loosova posledního odpočinku pro lokalitu, kde se narodil, vyrůstal a která jej do značné míry formovala (kamenická dílna, smrt otce, negativní vztah k matce). Společně s náhrobkem by forma tvořila kompaktní monolit - kvádr. K této konstelaci nikdy nedojde, neboť náhrobek je ve Vídni a forma v Brně. Obě místa jsou však tímto způsobem pomyslně propojena. Vnitřní strana formy věrně odráží texturu náhrobku včetně jediného vysekaného nápisu ADOLF LOOS, který je na formě otištěn zrcadlově. Nápis se propisuje až na přední stěnu formy a dominuje její čelní straně. /.../ Pro brněnský pomník byl nápis navržen z onyxu mléčné barvy vsazeného do povrchu a tvoří s ním jednu rovinu. Po setmění je nápis z onyxových písmen podsvícený a z čelního pohledu představuje výrazný akcent celého díla.
Vnitřní prostorová skladba sevřená do kvádru pomníku odkazuje k principu tzv. Raumplanu a společně s použitým drahým kamenem připomíná Loosovu architektonickou a interiérovou tvorbu. Čtyři díly pomníku (sochařské formy) jsou kompozičně rozmístěny ve dvojicích. (Železobetonové desky jsou osazeny na samostatné základy. Spojená dvojice kvádrů s architektovým jménem je osazena na základ se světelnou šachtou krytou onyxovou deskou. Tento princip je hlavním světelným zdrojem památníku, který je napojen na síť veřejného osvětlení.) Dva kusy s nápisem ADOLF LOOS jsou osazeny v bloku, jen s nepatrnou mezerou. Další dva jsou umístěny odděleně a vybízejí k pohybu diváka v prostoru a k nahlédnutí z opačné strany. Divákovi se tak odhalují dvě roviny: čelní pohled nabízí hladkou plochu bloku s nápisem - jménem architekta, při pohledu zezadu je vidět vnitřní prostor formy s autentickým otiskem náhrobku. Mezi jednotlivými díly pomníku se divák navíc ocitá v kompozici, která svým uspořádáním a profilem může evokovat krb s posezením. V pomyslném půdorysu náhrobku je vsazena pochozí neleštěná onyxová deska, po setmění rovněž podsvícená. Vnitřní prostory formy - pomyslný krb - je tak modelován měkkým teplým světlem. Krb je dominantním prvkem většiny Loosových interiérů koncipovaných jako společenské prostory domu či bytu.
Pomník se tak stává i místem vybízejícím k posezení, čímž naplňuje svoji úlohu atraktivního a funkčního objektu ve veřejném prostoru. Po setmění, zároveň s pouličními lampami, se toto sochařské dílo rozsvěcí a jakoby promlouvá do prázdna“. (Morys - Sedlák, c. d., s. 443–446)


text

Adolf Loos //


obrazy


události

20. 8. 2020
Slavnost předání Památníku Adolfa Loose


stavby

Hotel Continental
Kounicova 6/680


osoby na objektu


Menš



Aktualizováno: 05. 03. 2021