Brno poetické - F. Gellner


Musilova 2a/01

František Gelner (1881–1914) - básník, prozaik, karikaturista, malíř


katastr

Husovice


místo

Knihovna Jiřího Mahena - pobočka Husovice


poznámka

Úryvek básně Františka Gellnera „Lázeň“. (In: Dílo, sv. II (1909-1914), eds. Jiří Flaišman et al. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR - Akropolis 2015, s. 694-695.). Panel instalován v rámci projektu Brno poetické.


text

Lázeň

Brno nyní sídlo je všech neplech,
proto jsem při posledních teplech
vyšel po poledni do přírody
přes Husovice vždy podle vody.

Teprve když jsem dospěl za Obřany,
rozhléd jsem se ctnostně na vše strany,
v houštině jsem vysvlékl se v chvatu
z bot i prádla, napřed ovšem z šatů.

Z kapesníku jsem si zrobil plavky
a pak jsem si vlezl do Svitavky,
voda byla jako louh, vzduch jak v lázni
a já hověl tělu v boží bázni.

Nerušené štěstí možné není.
Čtyři Němci šli tu vyzbrojení,
jak by chtěli aspoň Alpy zlézat
nebo přepadávat ženy zezad.

Skýtal jsem jim vzácnou podívanou –
snad z Berlína byli. Zkrátka stanou.
Já jsem také hleděl klidně na ně,
maje šaty na protější straně.

„Vís tos vosa?“ z břehu na mě křičí.
Já řku: „Mokrá!“, neb lež se mi příčí.
Jako krocanům jim zrudly hlavy.
„Bemiše kultur,“ z nich jeden praví.

Děl jsem: „Vyplňte mi přání malé,
umyjte se o sto metrů dále!“
Tu řvát na mě počala ta horda:
„Kenixmorda, morda, kenixmorda!“

Měl jsem ihned odpověď tu na rtech,
že jsem krále zabil leda v kartech,
sáhl jsem však do slovníku vedle:
„Ajlenburci, pruští špicli, Redle!“



Sám a nahý zmlk jsem pro příčinu,
aby od slov nepřešlo se k činu,
za to Němcům pěnila se morda,
stále hulákali: „Kenixmorda!“

Ale konečně šli přece po svém.
Z toho příkladu si plný nos vem
naučení pro dceru i syna,
že vždy neštěstím je huba líná.


ulice

městská část

události

3. 10. 2018
Instalace panelu z projektu Brno poetické - pobočka KJM v Husovicích 1. 11. 2014
Zahájení projektu Brno poetické



osoby na objektu

prameny, literatura

PeDro



Aktualizováno: 07. 02. 2024