Vladimír Menšík

* 9.10.1929 Ivančice (okres Brno-venkov) – † 29.5.1988 Brno

herec, konferenciér, vypravěč a bavič

rodné jméno

Vladislav Menšík

národnost

česká

zajímavé okolnosti

v rodných Ivančicích v roce 1999 byla otevřena a zpřístupněna stálá expozice Vladimíra Menšíka

bydliště

Ivančice, Rybářská ulice,
Řícmanice,
Brno, Ponávka,
Praha

vzdělání

Průmyslová škola strojírenská v Brně (ukončeno v roce 1949),
herectví na JAMU v Brně (ukončeno v roce 1953)

vyznamenání a pocty

zasloužilý umělec (1974),
národní umělec (1978)

jiné pocty

anketa Nejpopulárnější herec (1969, 1973, 1974, 1978),
múza pražských diváků Thalia (1973),
Zlatý květ (1977),
čestné občanství Ivančic 6. 9. 1978,
na rodném domě Vl. Menšíka v Ivančicích odhalena 24. 7. 1994 pamětní deska

dílo

zobrazit

FILMOVÉ ROLE:

rok 1950:
- Velká příležitost
- Nezaznamenané epizody (1950–1955)

rok 1956:
- Dědeček automobil

rok 1957:
- Konec jasnovidce
- Padělek
- Snadný život
- Váhavý střelec
- Zářijové noci

rok 1958:
- Dnes naposled
- Hlavní výhra
- Hvězda jede na jih
- Tenkrát o vánocích

rok 1959:
- Král Šumavy
- Ošklivá slečna
- Probuzení
- 105% alibi

rok 1960:
- Dařbuján a Pandrhola
- Chlap jako hora
- Pochodně
- Práče
- Přežil jsem svou smrt
- U nás v Mechově
- Zlé pondělí

rok 1961:
- Hledá se táta
- Kolik slov stačí lásce
- Muž z prvního století

rok 1962:
- Anička jde do školy
- Vánice

rok 1963:
- Až přijde kocour
- Mezi námi zloději
- Začít znova

rok 1964:
- Archimédov zákon
- Bláznova kronika,
- Čintamani a podvodník
- Limonádový Joe
- Povídky o dětech

rok 1965:
- Alibi na vodě
- Bílá paní
- Hrdina má strach
- Lásky jedné plavovlásky
- Puščik jede do Prahy
- Strašná žena
- Třicet jedna ve stínu
- Úplně vyřízený chlap
- Volejte Martina

rok 1966:
- Dýmky
- Flám
- Kdo chce zabít Jessii
- Lidé z maringotek
- Nahá pastýřka
- Vražda po našem
- Ženu ani květinou neuhodíš

rok 1967:
- Dům ztracených duší
- Happy end
- Hra bez pravidel
- Když má svátek Dominika
- Klec pro dva
- Markéta Lazarová
- Přísně tajné premiéry
- Zmluva s diablom

rok 1968:
- Maraton
- Naše bláznivá rodina
- Rakev ve snu viděti
- Spalovač mrtvol
- Všichni dobří rodáci

rok 1969:
- Odvážná slečna
- Panenství a kriminál
- Přehlídce velím já
- Slasti Otce vlasti
- Světáci
- Šest černých dívek

rok 1970:
- Luk královny Dorotky
- Na kometě
- Pane, vy jste vdova
- Partie krásného dragoun
- Rekviem za rytierov
- Vražda ing. Čerta

rok 1971:
- Dívka na koštěti
- Pět mužů a jedno srdce
- Slaměný klobouk
- Touha Sherlocka Holmese
- Ženy v ofsajdu

rok 1972:
- Aféry mé ženy
- Lupič Legenda
- Rodeo
- Zlatá svatba

rok 1973:
- Tři oříšky pro Popelku
- Zatykač na královnu

rok 1974:
- Hodíme se k sobě, miláčku?
- Jak utopit dr. Mráčka
- Poslední ples na rožnovské plovárně

rok 1975:
- Dva muži hlásí příchod
- Hřiště
- Můj brácha má prima bráchu
- Plavení hříbat
- Pomerančový kluk
- Tak láska začíná

rok 1976:
- Bouřlivé víno
- Parta hic
- Náš dědek Josef

rok 1977:
- Což takhle dát si špenát?
- Jak se budí princezny
- Zítra vstanu a opařím se čajem
- Ikarův pád

rok 1978:
- Báječní muži s klikou
- Brácha za všechny peníze
- Hrozba
- Jen ho nechte, ať se bojí
- Princ a Večernice
- Skandál v Gri Gri baru

rok 1979:
- Křehké vztahy
- Lásky mezi kapkami deště

rok 1980:
- Děti zítřků
- Půl domu bez ženicha
- Jak se dělá smích

rok 1981:
- Víkend bez rodičů
- Zralé víno

rok 1982:
- Když rozvod, tak rozvod

rok 1986:
- Mladé víno

rok 1989:
- Dobří holubi se vracejí

zaměstnání

Brněnské strojírny,
kočovné Vesnické divadlo (1954),
Divadlo E. F. Buriana v Praze (1954–1958),
herecký soubor Filmového studia Barrandov v Praze,
hostování v Divadle Za branou, v Divadle S. K. Neumanna v Praze

odborné a zájmové organizace

člen tamburášů A. Pištěláka,
člen loutkového divadla V. Eliáše st.,
ochotnické divadlo,
hra na klavír, klarinet a mandolínu,
skaut,
člen Sokola Brno IV. (v mládí několik let působil aktivně v Sokole v Brně-Černovicích)

hrob

Praha, Olšanské hřbitovy - IX. hřbitov, 1. oddělení, hrob č. 143 (hned u hlavního vchodu vpravo)

pojmenováno

- v Ivančicích nese jeho jméno Základní škola Vladimíra Menšíka, Ivančice, Růžová 7
- jeho jméno nese jedna z 19 pětičlánkových tramvají 13T pokřtěných 22. 12. 2016

poznámky

Jeho komika byla přímočará, těžila z tradic lidových vypravěčů a komediantů. Ostatní polohy jeho herectví oscilovaly mezi pólem tragikomickým a vysloveně dramatickým, ve všech případech dokázal naplnit své postavy hlubokým lidstvím, nefalšovaným temperamentem a velkou životní zkušeností.

obrazy