Jeho smrt není v úmrtním protokolu označena výslovně jako sebevražda, ale v té době vrcholila vlna deportací židovských obyvatel Brna do Terezína. Ve stejném období se v Úmrtním protokolu města Brna objevuje řada úmrtí (velmi často sebevraždy) zejména starších židovských občanů, kteří z obav před transportem volili dobrovolnou smrt.
To platí i pro případ doktora Schulze, protože v domě, kde bydlel, měli stejnou adresu úmrtí jeho sourozenci. Někteří zemřeli přímo na místě, jiné odvezli do nemocnice, kde zemřeli na následky požití jedu. U nich je smrt výslovně uvedena jako sebevražda. Podle data smrti první osobnosti byl dnem, kdy společně požili hypnotikum, 17. 3. 1942. Považujeme jej za oběť okupace (-Menš).

následky otravy hypnotikem

Brno:
- Bratislavská 2
- Brněnská + Pražská + Ugartova (Brünner Gasse + Prager Strasse + Ugartegasse) 54

praktický lékař (doloženo v roce 1925),
v době úmrtí bez zaměstnání

Moravská lékařská komora v Brně (německá sekce)

Židovský hřbitov, Nezamyslova 27, hrob č. 19, řada 1, sekce 26B

ohledání zemřelého provedl 19. 3. dr. Berka, pohřeb se konal 22. 3. 1942 na Židovském hřbitově v Brně (povolen 4. den k pohřbení)

Hedwig Schulz (Pollenz)
sňatek: 17. 8. 1897, Brno (israel. matrika)

Abraham Schulz
Johanna (Hanni) Schulz (Fischer)

Ernestine Donath (Schulz)
Wilhelm Schulz
Lina Stix (Schulz)

Bratislavská
bydliště a sídlo ordinace (doloženo v roce 1925) Brněnská + Pražská + Ugartova (Brünner Gasse + Prager Strasse + Ugartegasse)
bydliště doložené v roce 1942 (dnes Palackého třída)

Židovský hřbitov
Nezamyslova 27/395
místo posledního odpočinku

Menš