Vojenskou dráhu začínal 1736 v Rothově pluku, v letech 1741–1748 se účastnil bojů s Pruskem a jeho spojenci a získal hodnost majora, 1755 podplukovník a 1757 plukovník.
Bojoval v sedmileté válce, v roce 1759 se vyznamenal v bitvě u Landshutu a povýšen na generála-majora, 1766 polní podmaršál a majitel 47. pěšího pluku, 1773 polní zbrojmistr a velící generál na Moravě.
V roce 1774 poslán císařovnou do Haliče, (prozatímním velícím generálem v Brně ustanoven krátce polní podmaršál markýz Botta a po něm v listopadu 1774 polní podmaršál hrabě Michael Wallis), na podzim 1775 se z Haliče ze zdravotních důvodů opět vrátil do Brna do původní funkce, v níž setrval do podzimu 1778.
Zemřel o rok později jako zemský velitel v Čechách.