Hans Källner

* 9.10.1898 Katovice (Horní Slezsko) – † 18.4.1945 Sokolnice


válka a odboj 1938–1945; voják okupační armády


národnost

německá


státní příslušnost

Spolková republika Německo


vyznamenání a pocty

Železný kříž (1914),
Železný kříž 2. třídy (3. 9. 1917),
Železný kříž 1. třídy (4. 8. 1918),
Spona k Železnému kříži (1939),
Německý kříž ve zlatě (18. 10. 1941)

Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy a meči:
- Rytířský kříž udělen 3. 5. 1941
- Dubové listy uděleny 12. 2. 1944 (392. vyznamenaný voják)
- Meče uděleny 23. 10. 1944 (106. vyznamenaný voják)


jiné pocty

nejvyšší hodnost - Generálporučík


zaměstnání

voják, zaměstnanec policie


hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 79, hrob č. 1477–1480


poznámky

Budoucí generálmajor německé armády se narodil 9. října 1898 v Katovicích (dnešní Polsko). Do německé císařské armády narukoval v roce 1915 ve věku 17 let a stal se příslušníkem Jäger – Regiment 11. V této jednotce byl povýšen do hodnosti poručíka a byl vyznamenán oběma stupni Železného kříže.
Po skončení první světové války měl problém najít zaměstnání, až byl v roce 1920 přijat k policii v Postupimi, u které sloužil 15 let.
V roce 1935 se vrátil do armády a byl zařazen k Reiter – regiment 4. V roce 1937 se stal velitelem II. divize 4. jezdeckého pluku (II. Abteilung vom Kavallerie-Regiment 4).
V létě 1939 byl přeložen k 11. průzkumnému praporu (Aufklärungs-Abteilung 11) a s ním se účastnil polského tažení v září 1939. Za zásluhy v polském tažení byl vyznamenán sponami k oběma železným křížům a 1. listopadu 1939 povýšen do hodnosti podplukovníka. Se stejnou jednotkou se účastnil také tažení proti Francii během počátečních týdnů operace Barbarossa. Poté převzal velení 73. pěšího pluku (Schützen-Regiment 73) s nímž se účastnil dalších bojů na východní frontě.
Na podzim roku 1941 byl dekorován Německým křížem ve zlatě. 1. března 1942 byl za zásluhy během zimního tažení v Sovětském svazu povýšen do hodnosti plukovníka. Na počátku května 1942 byl za osobní statečnost v boji vyznamenán Rytířským křížem.
V srpnu 1943 převzal velení 19. divize pancéřových granátníků (19. Panzer-Grenadier-Brigade), na podzim stejného roku byl povýšen do hodnosti generálmajora. Tuto divizi vedl během těžkých bojů v okolí Žitomiru, za něž byl v únoru 1944 vyznamenán Dubovými ratolestmi k rytířskému kříži.
Dalších těžkých bojů se svými jednotkami se účastnil v prostoru Kamentz-Podolsk. Na podzim 1944 mu byly jako 106. vojákovi propůjčeny Meče k Rytířskému kříži s Dubovými ratolestmi. Po dalších těžkých bojích v Polsku a Slezsku na přelomu roku 1944 a 1945 byl v polovině března 1945 převelen jako velitel k XXIV. tankovému sboru (XXIV. Panzerkorps) s nímž se účastnil bojů na Moravě.
Dne 18. dubna 1945 se rozhodl provést inspekci jednotek na frontové linii v Sokolnicích. Během této návštěvy jej zastihl nálet sovětského letectva, při němž zahynul. Pohřben byl v zámeckém parčíku v Sokolnicích. V roce 1997 byly jeho ostatky exhumovány a pohřbeny na Ústředním hřbitově v Brně.



stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku



Vach


Aktualizováno: 05. 01. 2019