Albert Havlík

* 5.4.1892 Kvítkovice (dnes Otrokovic, okres Zlín) – † 10.8.1952 Brno-Bohunice


pedagog, komunální politik, oběť perzekuce po roce 1948


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

v matrice oddaných připsáno datum a místo jeho úmrtí „Brno-Bohunice, léčebna“


příčina úmrtí

na následky vyšetřování


bydliště

Kvítkovice čp. 55 (rodný dům)

Brno:
- Olomoucká
- Křenová 76a
- Myslbekova 6 (1948)


vzdělání

učitelský ústav v Brně


zaměstnání

učitel, později řídicí učitel


politická orientace

národně socialistická strana


odborné a zájmové organizace

Sokol Brno IV (spoluzakladatel jednoty a její první starosta)


poznámky

Albert Havlík pocházel z rodiny, kde se vždy dbalo na vzdělání. Proto ne náhodou začal studovat v prvních letech minulého století v Brně učitelský ústav. Brno se tak stalo městem, kde strávil celý svůj život. Krátce po ukončení jeho studií vypukla první světová válka a tak se musel po čtyři roky účasnit v tomto válečném konfliktu na různých frontách na straně Rakouska-Uherska.
Měl štěstí, že válku přežil bez újmy, a tak se hned v roce 1918 mohl věnovat své známosti, jíž byla Helena Čepelová z Kroměříže, a také sportovním zálibám. V manželství se narodilo pět dětí. Se sokolstvím to bylo složitější a tak musel počkat až do konce roku 1919, kdy krátce po vzniku Velkého Brna zakládá společně s ostatními přáteli Sokolskou jednotu Brno IV, kde se stal jejím prvním starostou. Štěstí mu přálo i po profesní stránce a stal se učitelem v tehdejší Školní ulici v Brně-Černovicích. Školní budova dodnes prakticky sousedí s prostorem, kde podle představ tamějších Sokolů mělo vyrůst sokolské centrum.
Založení Sokola Brno IV nebylo jen založením sportovní organizace, ale stalo se také přihlášením k modernímu českému Brnu, vždyť do té doby byly Černovice považovány pouze za baštu německých sedláků. Představy Sokolů se naplnily jen zčásti, neboť se podařilo vybudovat pouze kino, tehdy pojmenované Avia, které je dodnes funkcionalistickou architektonickou památkou architekta Josefa Kranze. Albertu Havlíkovi se podařilo bez újmy přežít i dobu protektorátu, kdy mnozí jeho druhové skončili na popravištích či v koncentračních táborech.
V osvobození v roce 1945 viděl další naději pro své představy o životě. Stala se mu ale osudná vražedná kombinace sokolství a zapojení do politického dění v Brně v řadách národních socialistů, které zastupoval také v brněnském zastupitelstvu. Poúnorová moc takovou kombinaci nenechala bez povšimnutí, a proto byl počátkem padesátých let zatčen. Vyšetřování probíhalo tak, že se po něm nervově zhroutil, byl převezen do psychiatrické léčebny, kde v důsledku psychosomatických komplikací zemřel.
(Medailonek pro naši encyklopedii zpracoval Ing. Petr Kopečný, děkujeme.)



partneři

Helena Havlíková (Čepelová)
sňatek: 12. 8. 1915, Kroměříž
(první manželka)
Otilie Havlíková (Schlachtová, ovdovělá Koblovská)
sňatek: 3. 10. 1938, Brno (městská rada)
(druhá manželka)




ulice

Křenová
bydliště doložené v roce 1938 Olomoucká
bydliště Myslbekova
bydliště doložené v roce 1948 Schulgasse - Školní
škola, kde působil (dnes Štolcova)



osoba na objektech

A. Havlík
pamětní deska: Štolcova 16/02


stavby

Kino Avia, Slovan
Štolcova 6/693
Albert Havlík se podílel na sokolském záměru výstavby kina Avia


Menš


Aktualizováno: 22. 01. 2020