V rámci své pedagogické a odborné činnosti se zabýval diplomatikou, zejména obdobím Přemyslovců a dobou pobělohorskou se zvláštním zřetelem na novověké úřední revize a konfirmace středověkých listin. Naší novověké diplomatice dal základy metodické i materiálové. Zpracoval stěžejní kapitolu z novověké diplomatiky pro celostátní skripta (Česká královská kancelář a kancelářská nařízení jiných stěžejních institucí státní zeměpanské správy v letech 1526–1848, 1965), typologický a genetický rozbor uplatnil i u písemností moravského královského tribunálu (Studie o správních dějinách a písemnostech moravského královského tribunálu z let 1636–1749, 1969).
Na začátku 70. let přinesl pro diplomatiku zcela nové téma: raně novověké konfirmace středověkých listin.
Podílel se také na tvorbě Českého diplomatáře. Spolu se Sášou Duškovou dokončil vydání pátého dílu.
Rozsáhlé pedagogické činnosti se věnoval nejen v Brně, ale také na UP v Olomouci, kde učil v letech 1991–1993.

Ostatní literatura

"Pod ochranou Kleió. Historické obory na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity"