Heinrich Drasche
* 19.4.1811 Brno † 24.7.1880 Inzersdorf (Rakousko)
podnikatel v cihlářském průmyslu, mecenáš; městu Brnu daroval model a finanční prostředky pro výstavbu městského chlapeckého sirotčince (dnes v této budově na Gorkého ulici sídlí FF MU), který v letech 1871–1872 vystavěl Josef Arnold
Ritter von Wartinberg
německá
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko
kolem roku 1870 vlastnil 12 cihelen, 2 továrny na kameninové zboží (180 milionů cihel ročně, 5 700 zaměstnanců), 15 uhelných dolů (6 milionů centů uhlí, 4 000 horníků)
čestný občan Brna (1871)
gymnázium v Brně,
vyučen kupcem,
báňská akademie v Banské Štiavnici
Řád Františka Josefa I. (1866),
Komturský kříž téhož řádu (1867),
Rytířský kříž královského saského Albrechtova řádu,
Rytířský kříž ruského carského Řádu svatého Stanislava
18. 4. 1870 povýšen do rytířského stavu s predikátem "von Wartinberg" (heslo v erbu "lustus et tenax", tedy "spravedlivý a vytrvalý")
úředník,
podnikatel v báňském průmyslu, cihlářství, ve stavebnictví
čestný člen francouzské Académie national Paris,
dopisující člen C. k. říšského geologického ústavu ve Vídni,
člen Geognosticko-geologického spolku pro Štýrsko
zakladatel chudinské nadace v Brně
Původně určen k obchodnické kariéře, proto vyučen kupcem. Několik let pracoval jako úředník v Brně, věnoval se studiu jazyků. Poté následovalo studium ve Vídni (komerční a technické vědy, za vynikající výsledky obdržel cenu nadace Daniela von Coitha). Strýc Alois Miesbach jej jmenoval ředitelem svých podniků (cihelny, uhelné doly, statky), po jeho smrti (1857) se stal jediným dědicem podniků.
Pro rozšíření vědomostí o uhlí podnikl v roce 1831 studijní cestu do pruského Slezska, Belgie, Porýní, roku 1836 do Belgie, Skotska a Francie. Hornictví studoval na báňské akademii v Banské Štiavnici (zřídil nadaci na financování pobytu mladých techniků na akademiích v Banské Štiavnici, Lubně a v Příbrami). Poptávka po levném uhlí ve vídeňské aglomeraci jej vedla k otevření dolů v Grünbachu u Vídeňského Nového Města (1837), Gloggnitz (1840), Seegraben u Lubna (1841) a další, na Moravě otevřel lignitové doly v Lužici a Nové Vsi u Hodonína atd. (podobně rozšiřoval po převzetí Miesbachových podniků podnikání v cihelnách). Zaváděl nové výrobky, nové technologie (1862 na světové výstavě v Londýně získal zlatou medaili za aplikaci moderních technologií při těžbě uhlí).
V roce 1867 na světové výstavě v Paříži mu byla udělena zlatá medaile za vynikající kvalitu cihlářských a kameninových výrobků a za novou konstrukci kruhové pece, která přinášela značné úspory paliva a méně zatěžovala kouřem prostředí, stříbrnou medaili obdržel za vzornou bytovou péči o své dělníky. V Paříži získal také 30 cen ze 600 udělených za humanitární péči o osazenstvo podniků (pro zajímavost: kromě něj byly podnikatelům v habsburské monarchii uděleny takové ceny jen 4!).
Byl majitelem několika velkostatků (mj. Inzersdorf, Steinhof, Pardubice). V roce 1869 vytvořil ze svých závodů "Wieneberger Ziegelfabriks- und Baugesellschaft". Podílel se na stavebním rozvoji Vídně (zakoupil 10 parcel, na nichž vybudoval obytné činžovní domy, tzv. Draschehof, později název Heinrichshof, nedaleko budovy opery).
V literatuře kolísá den jeho narození (18. x 19. dubna).
- Draschegasse - Drascheho (Veveří), [dnes Arne Nováka]
městský chlapecký sirotčinec
pamětní deska: Gorkého 14/01
19. 11. 1872
Otevření městského sirotčince
přispěl peněžní částkou
Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.