česká

byl přítelem J. G. Mendela, s ním se v roce 1871 účastnil včelařského sjezdu v Kielu, kde byl přijat jeho návrh na vytvoření evropské včelařské organizace

Brno, Lidická 69

Rytíř Řádu císaře Františka Josefa,
ruský Řád sv. Anny 3. třídy,
rakouský Zlatý záslužný kříž

vojenský lékař a vydavatel časopisu Včela brněnská (později zvaný Včela Moravská)

Lékařsko-chirurgická fakulta v Praze (člen),
Moravská hospodářská společnost (řádný člen),
Přírodovědný spolek v Brně,
Německý pomologický spolek v Brně,
Spolek praktických lékařů v Brně (čestný člen)
Moravský spolek pro chov včel (předseda),
člen Kuratoria městského sirotčince

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 23 hrob č. 53–54

Spolek včelařů v Brně-Králově Poli (?)

Pro včelařství získal Živanského zahradník Antonín Šebánek. Po svém zvolení do výboru včelařského odboru Hospodářské společnosti se Živanský stal vůdčí osobností včelařského ruchu na Moravě. Výbor pravidelně vydával „Výroční zprávy jednatelské“, které měly vysokou odbornou úroveň. Pro finanční zabezpečení úkolů a činnosti odboru zavedl Živanský novinku v otázkách členství: nově měli nejen členy řádné, tedy aktivní včelaře, ale také členy podporující, dopisující a čestné.
V roce 1864 byl Živanský zvolen starostou odboru. Provedl reorganizaci ve výboru, který rozšířil na 10 členů, a ustanovil správní radu. Zavedl veřejně přístupné včelařské kurzy, které se těšily značné oblibě. K praktické výuce poskytl Živanský svůj včelín, aby mohl být využíván k názorným ukázkám práce se včelami. Ve dvorním traktu svého domu v Brně (dnes ulice Lidická číslo 69) nechal zřídit stolařskou dílnu na výrobu úlů (Moravských spolkových stojanů) a včelařských potřeb.
Ještě v době, kdy byl včelařský spolek součástí Hospodářské společnosti, došlo ke dvěma významným událostem. První se stala v roce 1865, kdy se odboru dostalo pocty zorganizovat v Brně sjezd rakouských a německých včelařů.
Pro včelaře nejen u nás, ale na celém světě, byl sjezd důležitý proto, že na něm předvedl člen včelařského odboru František Hruschka (1819–1888) medomet vlastní konstrukce, kdy k získání medu z plástů poprvé v historii včelařství použil odstředivé síly. Vynález měl spolu s ostatními novinkami té doby významný vliv na rozvoj nejen našeho, ale i světového včelařství. Druhým úspěchem bylo založení pravidelného včelařského časopisu, jehož první číslo vyšlo 30. 3. 1867. Měsíčník „Včela Brněnská“, později „Včela Moravská“, redigoval sám Živanský, časopis vycházel ve dvou verzích, česky a německy. Pro vysokou odbornou úroveň se stal nejvyhledávanějším včelařským časopisem i mezi včelaři ve střední Evropě. Dosáhnout vynikající úrovně časopisu bylo možné proto, že včelařský odbor měl řadu dopisujících členů, kteří přispívali kvalitními odbornými články.
V roce 1868 měl včelařský odbor již 1250 členů a začal usilovat o osamostatnění. Zásluhou taktního a cílevědomého jednání Živanského se úsilí zdařilo a na schůzi svolané správní radou ukončil včelařský odbor 31. prosince 1868 svoji činnost a ustavil se jako „Samostatný spolek včelařů moravských“. Veškeré jmění odboru, i když mělo podle stanov připadnout Hospodářské společnosti, přešlo do základního majetku včelařského spolku. Starostou byl zvolen František Živanský, náměstky se stali Antonín Šebánek a František Maršovský, tajemníkem Alois Janeček.
„Samostatný spolek včelařů moravských“ dosáhl značných subvencí a mohl úspěšně rozšiřovat odborně osvětovou práci pořádáním schůzí, přednášek, kursů a kočovných sjezdů. Přednášky Živanského vydával spolek tiskem ve značném nákladu a včelařům je poskytoval zdarma.
Výrobky zhotovené v rozšířeném stolařském provozu spolek rozděloval mezi členy zdarma nebo je prodával za režijní cenu. Ve spolkové dílně, na jejíž provoz Živanský sám dohlížel, bylo od založení v roce 1864 do konce roku 1873, kdy Živanský zemřel, vyrobeno na 2110 kusů úlů, tzv. „Spolkových moravských stojanů“. Podle nich si včelaři vyráběli úly podomácku sami ve velkých počtech. Dílna také vyrobila množství včelařského nářadí a různých pomůcek potřebných k provozu v drobných včelařských hospodářstvích.
Pohřeb se konal za velké účasti veřejnosti, přátel ze spolků, jejichž byl zemřelý členem, starosty Brna a všech členů městské rady a obecního zastupitelstva dne 23. 10. 1873 na Městském hřbitově v Brně při dnešní Kounicově ulici.

Živanského (Jehnice)

zobrazit

Christian d’Elvert
účastník pohřbu dr. Živanského Gregor Mendel
blízký přítel, spolupráce při šlechtění včel Antonín Šebánek
spolupracovník ve včelařském spolku

Anna Živanská (Hliňáková)
Václav Živanský

Antonín Živanský

Lidická
bydliště (tehdy Neugasse 85)

F. Živanský
pamětní deska: Lidická 69/01

park Tyršův sad
Kounicova
místo původního pohřbení Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku

19. 4. 1975
Odhalení pamětní desky Františka Živanského 12. 9. 1865
Představení vynálezu medometu na 14. včelařském sjezdu Rakouska Uherska
účastník sjezdu

mapa

Fl, Menš