Libuše Domanínská

* 4.7.1924 Brno-Královo Pole – † 2.2.2021 Hodonín


operní pěvkyně Státního divadla Brno a Národního divadla Praha, hostující však i na řadě dalších významných zahraničních operních scénách


rodné jméno

Klobásková, provdaná Vyčichlová


národnost

česká


státní příslušnost

ČSR, ČSSR, Česká republika


zajímavé okolnosti

Už jako malá zpívala na setkání prezidenta s dětmi legionářů v Lánech T. G. Masarykovi píseň Teče voda teče.
V roce 1931 se celá její rodina přestěhovala do Košic, kde žila až do nucené evakuace Čechů ze Slovenska v roce 1939, kdy se vrátila do Brna - Králova Pole.
Ještě jako posluchačka brněnské hudební konzervatoře už vystupovala 1. 8. 1945 ve Státním divadle v Brně v roli Blaženky ve Smetanově opeře Tajemství. Postupně se stala významnou představitelkou hlavních ženských rolí v operách Smetanových, Dvořákových a zejména pak Janáčkových, nebyl jí však cizí ani repertoár světový (rakouský, italský, ruský).
Vystupovala i na koncertech a v rozhlase. Supraphon s ní natočil 28 gramodesek.


bydliště

Košice, (1931-1939),
Brno, Čápkova 11,
Brno - Královo Pole, Havlišova 2,
Praha


vzdělání

1934–1939 gymnázium v Košicích,
1940–1946 brněnská hudební konzervatoř (v roce 1939 ještě nepřijata pro nízký věk), konzervatoř absolvovala v roce 1946 v rolí Vendulky ve Smetanově opeře Hubička


vyznamenání a pocty

Za vynikající práci (1956),
zasloužilá umělkyně (1966),
národní umělkyně (1974),
Cena Thalie za celoživotní mistrovství v oboru opera


zaměstnání

1946–1954 operní pěvkyně Státního divadla Brno (od roku 1955 pak Národního divadla Praha),
hostovala však i na zahraničních scénách: např. v Bruselu (Světová výstava 1958), Amsterodamu, Rotterdamu a Haagu (1959), Helsinkách (1960), Edinburgu (1964), Barceloně (1965), Lipsku (1966), Reggio Emilia, Bologni a Brescii (1968), Buenos Aires (1969) a často vystupovala v 60. letech i ve Státní opeře ve Vídni,
v letech 1974–1979 učila na konzervatoři v Praze a poskytovala mladým pěvkyním i soukromé hodiny zpěvu


odborné a zájmové organizace

Svaz československých dramatických umělců,
Svaz skladatelů a koncertních umělců


poznámky

V roce 1957 se provdala za Jaroslava Vyčichla (1920–1977), který byl na počátku 60. let 20. století vězněn z politických důvodů jako příznivec a podporovatel Sokola a stoupenec ideálů prezidentů Masaryka a Beneše. Po propuštění mohl zastávat zpočátku jen místo baliče zboží, později i úřednické místo. Svou manželku velice podporoval a ctil a plně souhlasil s tím, aby ve svém uměleckém životě užívala jméno Domanínská podle místa původu její rodiny.


prameny, literatura


ulice

Čápkova
bydliště Havlišova
bydliště


události

5. 9. 1956
Otevření „Musejních salonů“
účinkující


Fl


Aktualizováno: 12. 06. 2021