Středem jeho pozornosti byly velká ložiska Horní Město („Mineralogická charakteristika ložisek kyzů a rud barevných kovů v okolí Horního Města u Rýmařova“, 1966), Zlaté Hory („Chalkografická charakteristika sulfidických ložisek rudní oblasti u Zlatých Hor ve Slezsku“, 1968), Horní Benešov a Zálesí u Javorníka.
Systematicky charakterizoval také drobná zrudnění ve sledované oblasti, kde nejdůležitějšími příklady jsou: Ludvíkov u Vrbna, Nýznerov, Bohutín, výskyty v okolí Javorníka, Travné, Hynčic pod Sušinou a Jakubovic u Štítů, dále Petříkov, železné ložisko na Malém Dědu nebo výzkum hydrotermální žíly na Zámčisku a mnoho dalších. V těchto případech šlo o typické kolektivní publikace (tzv. „paragenetické studie“) s účastí jeho žáků a spolupracovníků - specialistů z dalších institucí. Profesorovi Fojtovi a spoluautorům se podařilo dvěma rozsáhlými monografickými články podrobně shrnout poznatky o zlatohorském rudním revíru (2000, 2001). Dále publikoval komplexní studii o žilném sulfidickém ložisku Nová Ves u Rýmařova (2004) a paragenetickou charakteristiku ložisek Pb-Zn v okolí Horního Města u Rýmařova (2007).
Přispíval také články do časopisu „Minerál“.

článek v odborném periodiku

"Profesor RNDr. Bohuslav Fojt, CSc. - rudní mineraloga znalec jesenických ložisek"