František Pacák

* 17.11.1901 Dvůr Králové nad Labem (okres Trutnov) – † 11.6.1942 Brno, Kounicovy koleje


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Klobouky u Brna, Hajekgasse 178


vzdělání

obecná škola (1907–1912),
Reálné gymnázium ve Dvoře Králové nad Labem (1912–1921),
abiturientský jednoroční učitelský kurz v Hradci Králové (1922)


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam (udělen 28. 10. 1946)


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace v budově sokolovny v Kloboukách u Brna a na pamětní desce obětí 2. světové války na obecním úřadě ve Velkých Hostěrádkách


zaměstnání

učitel, od 1. 9. 1922 nejprve na obecné a od 1. 9. 1929 na měšťanské škole v Kloboukách u Brna, které se staly jeho jediným učitelským působištěm (roku 1932 vykonal odbornou zkoušku z učiva III. odboru a stal se tak odborným učitelem),
posledně řídící učitel na měšťanské škole v Kloboukách u Brna


odborné a zájmové organizace

Sokol (jednota v Kloboukách u Brna, jednatel, později vzdělavatel),
Červený kříž (předseda místní organizace),
Okresní péče o mládež


poznámky

Vojenskou službu absolvoval od 1. 10. 1924 do 1. 12. 1925 u dělostřeleckého oddílu 254 v Trutnově. Z aktivní služby odešel jako četař s důstojnickou zkouškou, později byl povýšen do hodnosti podporučíka.
Od mládí byl členem Sokola. V činnosti pokračoval i v kloboucké jednotě. Rád a často hrál divadlo, občas také režíroval, příležitostně i recitoval. Byl vlastencem v pravém smyslu slova. Měl veřejné projevy, kdy upozorňoval na nutnost a povinnost obrany naší země. Jeho veřejná činnost, zejména organizační, byla rozsáhlá. Byl předsedou Červeného kříže a jednatelem okresního osvětového sboru, také tajemníkem péče o mládež, kde pomáhal budovat dětský domov. Byl milovníkem a chovatelem ušlechtilých plemen psů a stal se spoluzakladatelem kynologického klubu pro ovčácké psy v Brně. Do odborného tisku přispíval články z oboru chovu psů.
Pokusil se i o literární činnost v rukopisném příběhu s názvem „Dobrodružství tří přátel“. Děj z dávnověku, který si zaslouží pozornost, umístil autor do klobouckého kraje.
Za okupace se zapojil do odbojové činnosti v ON a PVVZ, byl ve vedení skupiny v Kloboukách u Brna. Zatčen spolu s kolegy Ludvíkem Wolfem a Jaroslavem Kuxem 10. 3. 1942 během vyučování. Vězněn v Brně v Kounicových kolejích, stanným soudem odsouzen 11. 6. 1942 k trestu smrti a zastřelen. Zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 12. 6. 1942. V době popravy byl ženatý a měl dva syny.
(Informace pro naši encyklopedii doplnil pan Robert Huk, děkujeme.)



osoby

Jaroslav Kux
spolupracovník Ludvík Wolf
společně zatčeni a popraveni


osoba na objektech

učitelé Země moravskoslezské
pamětní deska: Moravské náměstí 6/01


události

12. 6. 1942
Zápis popravených v Brně 11. 6. 1942
v protokolu uveden pod číslem 2323 b
11. 6. 1942
Popravy ve druhém stanném právu v Brně (čtvrtek 11. června)
jeden z popravených


Menš


Aktualizováno: 26. 03. 2020