Josef Karafiát

* 21.10.1782 Jimramov (okr. Žďár nad Sázavou) – † po 1820?


manufakturista ve vlnařství


státní příslušnost

Habsburská monarchie, Rakouské císařství


zajímavé okolnosti

Do Brna se dostal na doporučení jimramovského pastora Michala Blažka, a to jako domácí učitel do rodiny superintendanta Viktora Heinricha Rieckeho, s jehož dcerou Sophií se později oženil.
Po roce 1820 se rodina z Brna odstěhovala.


bydliště

Brno, Švábka čp. 10 (nyní Údolní č. 37 a 39) (do roku 1820)


zaměstnání

zkušenosti s výrobou suken získal u firmy Hopf a Bräunlich, roku 1810 se stal jejím prokuristou a později 1812 tichým společníkem,
roku 1815 se osamostatnil a zařídil si spolu s penzionovaným npor. Mathiasem Schmidtem, dříve též společníkem firmy Hopf a Bräunlich, podnikal na brněnském předměstí Švábka čp. 10 (nyní Údolní ulice č. 37 a 39),
společníci v únoru téhož roku požádali úřady o udělení formálního zemského nebo alespoň jednoduchého továrního oprávnění k výrobě suken a kazimíru pro Brno, které jim bylo 1815 uděleno (podnik provozovali pod názvem Karafiat und Schmidt),
koncem 20. let se podnik již dostal do potíží a byl roku 1829 prodán v dražbě


poznámky

Podnik měl v chodu jedenáct stavů. Budova na Švábce byla odkoupena od Společnosti přádelních strojů na vlnu a od ní také opatřeny přádelní stroje, dva na předpřádání a 26 na předení vlny. Josef Karafiát používal také pět postřihačských stolů a drastičky vlny tuzemské výroby (dříve se dovážely z Nizozemí). K údržbě strojů měl k dispozici stolařskou a zámečnickou dílnu.

Budovu na Švábce si po ukončení podnikání pronajal na šest let N. Reiner, výrobce kávové náhražky a likérů.



partneři

Sophie Karafiátová (Riecková)
sňatek: 1810 v Brně




Jord


Aktualizováno: 26. 01. 2016