Msgre ThDr. Antonín Štursa

* 21.1.1883 Tišnovská Nová Ves (okres Brno-venkov) – † 15.9.1947 Brno (nemocnice Milosrdných bratří)


kněz, profesor bohosloví v Brně; válka a odboj 1938–1945; politický vězeň; akce 1. 9. 1939


zajímavé okolnosti

„Byl zbožným učeným knězem a dobrým českým vlastencem“,
uvádí poslední věta v zápisu farní kroniky u sv. Jakuba v Brně.


bydliště

Nová Ves čp. 11 (rodný dům, dnes Tišnovská Nová Ves)


vzdělání

První české gymnázium v Brně (1893–1901),
biskupské učiliště v Brně, studium teologie (1901–1905), kněžské svěcení 30. 7. 1905,
studium teologie a filozofie v Římě na univerzitě Angelicum (1. 10. 1912–30. 6. 1914 (získal doktorát teologie a licenciát z filozofie)


dílo

- Filosofický sborník věnovaný moravskému filosofu Dru Jos. Kratochvilovi k 50. narozeninám. Redigoval Antonín Štursa. Brno, Barvič a Novotný 1932.
- Kříž Kristův a duše lidská. Postní kázání. Brno, Občanská tiskárna 1924.
- Náboženství Kristovo a křesťanská filosofie. Brno 1932.
- Náboženství pravé musí býti nadpřirozené. Brno, Katolická akce 1931.


zaměstnání

kooperátor:
- Brno-Tuřany (1. 9. 1905–1. 2. 1908)
- Vlasatice (1. 2. 1908–1. 7. 1908)
- Brno-Tuřany (1. 7. 1908–1. 1. 1911)
- Brno-sv. Tomáš (1. 1. 1911–1. 10. 1912)
- Osová Bítýška (1. 7. 1914–15. 9. 1914)
- poté opět kooperátorem u sv. Tomáše v Brně

v prosinci 1927 jmenován ředitelem Katolické akce diecéze brněnské.
Farář u sv. Jakuba v Brně (25. 9. 1933–1. 11. 1945)


hrob

hřbitov v Dolních Loučkách


poznámky

Dne 18. 8. 1933 byl městskou radou brněnskou presentován na městskou faru v Brně u sv. Jakuba, 25. 9. 1933 investován brněnským biskupem Josefem Kupkou, 15. 10. 1933 instalován brněnským děkanem Mons. Františkem S. Kelblem. Pan farář Štursa do roku 1938 uskutečnil rozsáhlou opravu exteriéru i interiéru kostela sv. Jakuba v Brně, během této opravy byla objevena hrobka Jeana Louise Raduita de Souches. (Pozdější opravy byly „jen“ částečné – kolem roku 1969 interiér, kolem roku 1995 exteriér, v roce 2015 interiér.)

V době okupace byl gestapem zatčen 1. 9. 1939 jako rukojmí v akce Albrecht der Erste, vězněn pouze na Špilberku.
Dne 1. 11. 1945 odešel ze zdravotních důvodů na trvalý odpočinek do rodné Tišnovské Nové Vsi.
Zemřel 15. 9. 1947 v Brně v nemocnici Milosrdných bratří po dlouhé a těžké nemoci, dne 19. 9. 1947 byl pohřben do hrobu rodičů (obřady vedl děkan brněnské stoliční kapituly Mons. Josef Kratochvil).
(Informace pro naši encyklopedii doplnil P. Václav Slouk, děkujeme.)


soubory ke stažení



osoby

Josef Heral
spoluvězeň v akci 1. 9. 1939 Josef Kratochvil
J. Kratochvíl vedl pohřební obřady při úmrtí A. Štursy Josef Kupka
spoluvězeň v akci 1. 9. 1939, J. Kupka investoval do funkce faráře u sv. Jakuba A. Štursu František Mareš
A. Štursa pohřbíval Fr. Mareše Jean Louis Raduit de Souches
A. Štursa se zasloužil o objevení hrobky L. Raduita de Souches




ulice

Polní
místo úmrtí v čísle 3 v nemocnici Milosrdných bratří


události

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně
12. 10. 1936
Otevření hrobky Louise Raduita de Souches
jako městský farář u sv. Jakuba se zasloužil o objevení hrobky


Menš


Aktualizováno: 04. 05. 2020