Slavnost otevření novostavby budovy Deutsche Volkshochschule

28. 9. 1931



číslo orientační

2a


katastr

Veveří


charakteristika

Novostavba představovala završení snah o vybudování samostatné školní budovy Německé lidové vysoké školy, instituce, která se věnovala vzdělávání dospělých.
Od roku 1923 zahájila Deutsche Volkshochschule sbírku pro stavební fond. Peníze na postavení školy dávali učitelé, posluchači, organizace, ale zejména velcí němečtí průmyslníci. V roce 1929 měla škola na kontě stavebního fondu již půl milionu korun. Projekt vypracoval architekt Heinrich Blum a s pomocí hypotéky byla stavba v létě 1930 zahájena. Po skončení stavby byla hypotéka splácena tím způsobem, že byla pronajata dvě poschodí pětipatrové budovy na kanceláře. V roce 1937 našla škola výhodnější řešení: celou budovu pronajala III. reálnému gymnáziu pro dopolední vyučování, odpoledne a večer měla Deutsche Volkshochschule všechny prostory školy volné pro své kurzy a ostatní akce. Takto mohla pokrýt nejen hypoteční splátky, ale získala peníze na provoz školy.
Nová budova byla pětipatrová s hlavním vstupem z dnešního Janáčkova náměstí. V přízemí se nacházely velké šatny, dvě kanceláře a jednací místnost. Když návštěvník po schodech sestoupil do suterénu, minul v předním traktu byt školníka a octl se před knihovnou (s pěti tisíci svazky) a čítárnou časopisů (ta byla otevřena od osmi do dvaceti hodin).
V prvním poschodí se nacházel velký sál s 200 sklápěcími sedadly, uzpůsobený k promítání filmů a diapozitivů a vybavený rozhlasovým zařízením. Kromě sálu s příslušenstvím zde byla místnost pro učební pomůcky.
V mezipatře našel návštěvník kancelář vedoucího a malou klubovnu pro pracovní kroužky.
Ve druhém patře byly zařízeny tři velké učebny.
Třetí a čtvrté patro původně škola pronajímala na kanceláře, v roce 1937 zde zřídila učebny, kabinety a laboratoř.
Chloubu školy představovalo patro páté: gymnastický sál, tehdy nejkrásnější tělocvična v Brně, s nádherným výhledem na město. Nahoře byla ještě otevřená terasa pro tělocvik na čerstvém vzduchu, malé dílny a fotokomora.
Na školním dvoře vybudovali prvotřídní tenisový dvorec.


účastníci

Hugo Iltis, ředitel školy,
Heinrich Blum, architekt stavby


zajímavosti

Pozdravné listy poslali mimo jiné: ministr Czech, zemský prezident Černý, představitelé německých lidových vysokých škol z Lipska, Hannoveru, Jeny, Štětína, Hamburku, Vídně atd.


poznámka

V německy mluvících zemích vznikaly v průběhu 19. století lidové vysoké školy (Volkshochschule), jejich cílem bylo umožnit lidem podle jejich osobní i sociální situace vyšší vzdělání.
Hlavním iniciátorem založení Německé lidové vysoké školy v Brně se stal mendelovský badatel profesor Hugo Iltis.
Na podzim roku 1920 podnikl studijní cestu do Německa a Dánska, aby zde studoval koncepce, formy a metody vysokých lidových škol. Na základě poznatků z cesty, jejich kritického rozboru a vlastních zkušeností vypracoval koncepci poslání brněnské školy: zainteresovat posluchače k duševní práci, vést je k samostatnému myšlení, poskytnout jim možnost vyplnění volného času ušlechtilou zábavou, pomáhat je připravit a zdokonalit pro praktický život.
Program školy se stále zdokonaloval a upravoval. Od počátku v něm byly všeobecně vzdělávací programy (literatura, filozofie, historie, přírodní vědy, umění), ale již v roce 1923 byly zařazeny kurzy řečí jako první obor tzv. „užitkových kurzů“. K nim se přidaly později kurzy těsnopisu, psaní na stroji, účetnictví, cizojazyčné obchodní korespondence atd.
Protože ženy tvořily velkou část posluchačstva, nacházíme v programu i oddíl „Gymnastika“ (kurzy gymnastiky a rytmiky pro ženy a dívky, nápravné gymnastiky pro pracující ženy, gymnastiky pro děti), ve „Všeobecném oddělení“ najdeme autokurz, kurz šachu a jiné.
V Brně byla Německá lidová vysoká škola (Die Brünner Volkshochschule) založena v roce 1920, později si připojila do názvu ještě jméno prezidenta Masaryka.
Deutsche Volkshochschule byla večerní školou pro pracující. Základ posluchačů tvořili v Brně zaměstnanci v odvětví obchodu a průmyslu, přičemž počet žen převažoval nad počtem mužů. Rozvoj školy dokládá stoupající počet posluchačů. V roce 1921 to bylo 840, v roce 1925 už 2 445 posluchačů. Posluchači platili kurzovné, které neplatili nezaměstnaní, pro něž měla škola zvláštní přednášky. Bezplatně všem posluchačům byla k dispozici knihovna s čítárnou s aktuálními čísly mezinárodních novin a časopisů (původně v budově dívčího gymnázia na Husově ulici).
Zvláštní důraz se při výuce kladl na pestrou formu a srdečný, až kamarádský vztah mezi učiteli a posluchači, i mezi posluchači navzájem. Upřednostňovala se názornost (fotografie, filmy, ukázkové předměty, exkurze, výlety). Vyučovacími formami byly přednáška a tzv. pracovní společenství (Arbeitsgemeinschaft), tedy rozhovor mezi učitelem a menší skupinou posluchačů. Program nabízel např. přednášky o racionalizaci v podnicích, o hospodářství, světové politice atp.
Německá lidová vysoká škola v Brně se při svém vzniku se potýkala jednak s nepochopením ze strany širší veřejnosti, jednak s nepřízní německé univerzity v Brně. Pod záštitou Společnosti pro vědu a umění (Gesellschaft für Wissenschaft und Kunst) založil školu Hugo Iltis. Zpočátku škola využívala prostory v přízemí budovy Německého státního gymnázia na Komenského náměstí. Prostory byly stísněné a Německá lidová vysoká škola usilovala dlouho o stavbu vlastní budovy. Ta byla slavnost otevřena 28. 9. 1931 na Janáčkově náměstí podle návrhu architekta Heinricha Bluma. Finance poskytla nadace Arnolda Skutezkého.
Od školního roku 1928/1929 si škola vydávala vlastní časopis „Licht ins Volk! Zeitschrift der Volkshochschule Brünn“.
Škola se pokusila také o založení kina pro náročného diváka. Realizátorem myšlenky avantgardního, umělecky náročného „Kina-studio“ byl architekt František Kalivoda. Diváci se měli seznámit s umělecky hodnotnými filmy starší tvorby, ale také s moderními experimenty filmového umění. Kino bylo otevřeno začátkem února 1936 v prostorách dnešního kina Art na Cihlářské ulici. V prvních představeních se diváci setkali s Chaplinem, René Clairem atp. Pro slabou návštěvnost, pasivní provoz a nevhodné umístění sálu ještě v témže roce kino skončilo.
Samotná škola však hospodařila dobře. V roce svého založení, ve školním roce 1920/1921, měla příjem 22 708 korun z příspěvků posluchačů a 16 876 ze subvencí státu a města (celkem tedy 39 584 korun).
Ve školním roce 1936/1937 činil příspěvek posluchačů 70 751 korun, příspěvky z mimořádných akcí 59 263 korun, ze subvencí 22 200 korun a z nájemného 115 641 korun (celkem tedy 267 855 korun).
V průběhu své existence škola doplňovala škola každoročně učební pomůcky a inventář nákupy ve výši tři až čtyři tisíce korun. Kromě rozhlasového zařízení měla episkop, diaprojektory (v roce 1937 patřila sbírka diapozitivů školy k nejlepším sbírkám v republice, obsahovala 3 098 diapozitivů přírodovědných, 2 079 uměleckých, 915 geografických, formátu 85 x 85 milimetrů), 16 mm promítačku, vybavenou fotokomoru, 15 psacích strojů pro kurzy.
Nešetřila na na učitelích (honorář činil 30 korun za hodinu), na přednášky zvala přední kulturní osobnosti střední Evropy v mimořádných akcích, které se konaly v sále školy nebo ve velkém sále Dopz.
Lektory Volkshochschule byli zejména středoškolští pedagogové, přednášeli zde však i profesoři vysokoškolští či lidé praktického povolání (lékaři, inženýři, advokáti). Základním kritériem výběru lektorů byly odborné znalosti a talent pro volné přednášení.
Z lektorů můžeme uvést profesora Josefa Gajdeczku, který přednášel světovou literaturu, profesora Hanse Mayera s přednáškami o dějinách výtvarného umění, o historii přednášel Bertold Bretholz.



události

11. 10. 1924
Ustavení Spolku Německé lidové vysoké školy


osoby

Heinrich Blum
architekt stavby Bertold Bretholz
přednášel v Deutsche Volkshochschule o historii Ludwig Czech
poslal pozdravný dopis účastníkům slavnosti Jan Černý
poslal pozdravný dopis účastníkům slavnosti Josef Gajdeczka
přednášel v Deutsche Volkshochschule o světové literatuře
další osoby (3)...


stavby

Kino Art
Cihlářská 19/643
zde v roce 1936 působilo „Kino-studio“
Deutsche Masaryk Volkshochschule
Janáčkovo náměstí 2a/654 Kino Scala
Moravské náměstí 3/127
zde pořádala Deutsche Volkshochschule některé mimořádné akce


městská část

Menš


Aktualizováno: 19. 06. 2023