Věrovanská tragédie

6. 3. 1923


místo

Věrovany u Přerova


charakteristika

V obci Věrovany u Přerova měl rolník M. Derbek 2 koně - valacha a klisnu. Valacha získal v roce 1921 na revers od vojenské správy a měl na kobylce oděrku srsti (byl nositelem nákazy vozhřivky). O koně pečovali nevlastní děti majitele - Anna Symerská (zemřela 6. 3. 1923), Josef Symerský (zemřel 30. 3. 1923).
Při úředně nařízené pitvě v Přerově se nakazil MVDr. Derbek, který zemřel 30. 9. 1923. Při pitvě MVDr. Derbeka se nakazil asistent MUDr. Karel Šolc a zemřel po týdnu. Tak si vozhřivka ve Věrovanech vybrala 4 oběti a za pátou bývá označována manželka M. Derbeka, která spáchala sebevraždu.


účastníci

MVDr. Miroslav Derbek,
Marie Derbeková,
Anna a Josef Symerští,
MUDr. Jiří Šolc


zajímavosti

vozhřivkou trpěli většinou koně jež zapůjčovala armáda na revers


poznámka

První světová válka znamenala velké rozšíření nakažlivých chorob jak u lidí tak u zvířat. Po skončení války se epizootická situace ohledně vozhřivky nezlepšila, nýbrž se rozšířila i do vnitrozemí a to tak, že po rozpadu ústředních mocností a po vyhlášení míru byla větší část válečného materiálu včetně koní přerozdělena nově vzniklým státům bývalého Rakouska-Uherska.
ČSR získala i množství koní, některé si ponechala armáda jako základ hipických útvarů, větší část byla dána na "revers" do zemědělství. Tím byly dány podmínky pro rozšíření vozhřivky na velkém území i když byla zvířata podrobována důslednému a komplexnímu vyšetření.


osoby

Miroslav Derbek
nakažen při úředně řízené pitvě Marie Derbeková
označována za pátou oběť "věrovanské tragédie"


Zatl


Aktualizováno: 05. 12. 2022