Věrovanská tragédie
6. 3. 1923
Věrovany u Přerova
V obci Věrovany u Přerova měl rolník M. Derbek 2 koně - valacha a klisnu. Valacha získal v roce 1921 na revers od vojenské správy a měl na kobylce oděrku srsti (byl nositelem nákazy vozhřivky). O koně pečovali nevlastní děti majitele - Anna Symerská (zemřela 6. 3. 1923), Josef Symerský (zemřel 30. 3. 1923).
Při úředně nařízené pitvě v Přerově se nakazil MVDr. Derbek, který zemřel 30. 9. 1923. Při pitvě MVDr. Derbeka se nakazil asistent MUDr. Karel Šolc a zemřel po týdnu. Tak si vozhřivka ve Věrovanech vybrala 4 oběti a za pátou bývá označována manželka M. Derbeka, která spáchala sebevraždu.
MVDr. Miroslav Derbek,
Marie Derbeková,
Anna a Josef Symerští,
MUDr. Jiří Šolc
vozhřivkou trpěli většinou koně jež zapůjčovala armáda na revers
První světová válka znamenala velké rozšíření nakažlivých chorob jak u lidí tak u zvířat. Po skončení války se epizootická situace ohledně vozhřivky nezlepšila, nýbrž se rozšířila i do vnitrozemí a to tak, že po rozpadu ústředních mocností a po vyhlášení míru byla větší část válečného materiálu včetně koní přerozdělena nově vzniklým státům bývalého Rakouska-Uherska.
ČSR získala i množství koní, některé si ponechala armáda jako základ hipických útvarů, větší část byla dána na "revers" do zemědělství. Tím byly dány podmínky pro rozšíření vozhřivky na velkém území i když byla zvířata podrobována důslednému a komplexnímu vyšetření.
Miroslav Derbek
nakažen při úředně řízené pitvě
Marie Derbeková
označována za pátou oběť "věrovanské tragédie"
Zatl
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.