Nájemný dům s kavárnou Savoy


    historický název

    Nájemný dům s obchody, tzv. Thonethof


    domovní znamení

    U černého medvěda


    ulice

    Běhounská 9/109


    území

    Brno-město


    majitelé

    bratři Thonetové, Jan Nekvapil (od roku 1927)


    stavební vývoj

    Třípatrový obchodní dům bratří Thonetů (tzv. Thonethofu) byl radikálním zásahem do okolí kostela sv. Jakuba Většího, protože mu předcházela asanace velkého starého domu s hotelem U černého medvěda na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí.
    Novostavbu Thonethofu provedl v letech 1890–1891 stavitel Martin Fleischhacker podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera ml. a Hermanna Helmera. Řešení průčelí rozlehlého domu, v němž byl situován obchod s nábytkem, kanceláře a sklady firmy bratří Thonetů, bylo založeno na kontrastu neomítané cihelné plochy s bohatým a jemným štukovým dekorem. Dominantnímu nároží s trojicemi sdružených okenic navíc vévodila trojice štítů, které výrazně ovlivnily základní charakter budovy, inspirovaný severskou renesancí. Přízemí objektu bylo věnováno obchodním prostorám slavného podniku, do něhož se vstupovalo z ulice Běhounské, a kavárně Heinricha Kreikera, další patra byla obytná.
    Dnes se z původní stavby zachovalo jen torzo.
    V letech 1928–1929 byla budova na základě návrhu Jindřicha Kumpošta radikálně přestavěna a o dvě patra nadstavěna. Kumpošt tehdy také nechal fasádu přízemí a 1. poschodí puristicky očistit a zároveň redukovat výzdobu průčelí dalších dvou podlaží. Tyto úpravy byly součástí jeho adaptace přízemí a 1. patra pro populární kavárnu Savoy Jana Nekvapila.
    Nekvapil původně zamýšlel Thonethof přestavět na reprezentativní hotel. Pro průtahy s postoupením koncese od tehdejšího nájemce kavárny Maxe Benedikta se však začalo nejdříve s modernizací vyšších pater a s nadstavbou 3. a 4. poschodí. Do celé budovy bylo také zavedeno nové ústřední topení a namontovány elektrické výtahy. Teprve během provádění této adaptace, kdy návštěvnost staré kavárny klesla na minimum, se ji podařilo Janu Nekvapilovi vykoupit.
    Z architektonicky cenné a kdysi reprezentativní kavárny Savoy se zachovala jen nepříliš přitažlivá fasáda. Interiéry kavárny včetně jejího vybavení byly téměř zcela znehodnoceny počátkem 50. let při její nešetrné přestavbě na prodejnu s textilem Výběr, která tam fungovala bezmála čtyři desetiletí.
    Na začátku 90. let se tehdejší majitel objektu Fruta Brno rozhodl v prostorách Výběru zřídit znovu kavárnu. Z tohoto záměru však nakonec sešlo a kavárna ještě dlouho potom sloužila jako obchod s nejrůznějším zbožím.
    Teprve v roce 2008 byly její prostory očištěny od pozdějších necitlivých zásahů a podnik se vrátil ke svému původnímu účelu. Interiéry ani fasáda sice nebyly obnoveny tak, jak by si tato výjimečná ukázka meziválečné stavební kultury zasloužila, základní dispozice velkoryse řešeného prostoru a některé dochované autentické prvky vybavení však alespoň do jisté míry evokují atmosféru jedné z nejslavnějších a neoblíbenějších kaváren meziválečného Brna.



    prameny, literatura

    městská část

    významné osoby

    Ferdinand Fellner ml.
    spoluautor původního projektu Martin Fleischhacker
    stavitel Hermann Gottlieb Helmer
    spoluautor původního projektu Jindřich Kumpošt
    autor návrhu přestavby budovy v letech 1928–1929


    související odkazy

    Lk, mát


Aktualizováno: 31. 05. 2019