Ing. František Gargulák

* 9.6.1889 Brno-Husovice – † 20.5.1942 Osvětim


válka a odboj 1914–1918; účastník vzpoury námořníků v boce Kotorské; politický vězeň; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

„Bojoval jsem za ideu a tato idea se jmenuje mír. A za ni i umřu. Jednal jsem tak, jak jsem jednat musel. Kdybych přišel znovu do podobných okolností, jednal bych zase tak.“ Tato slova pronesl jeden z vůdců vzpoury námořníků, František Rasch, před válečným soudem v Kotoru v roce 1918 (byl popraven 11. 2. 1918). Raschovy zásady se staly i životním krédem Františka Garguláka, který je naplnil v době nacistické okupace.


příčina úmrtí

zahynul


bydliště

Husovice, čp. 14 (rodný dům),
Brno-Husovice, Svatopluka Čecha 10,
Brno-Černovice, Ferrerova 8


vzdělání

Vyšší státní průmyslová škola v Brně (odd. strojnické)


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939–1945 in memoriam (1946),
Pamětní odznak II. odboje in memoriam (návrh z roku 1950)


jiné pocty

dne 8. 5. 2010 byla odhalena pamětní deska na domě „U Medvídků“ (Perštýn 7) v Praze, který býval místem pravidelných setkání mužů z Čsl. obce bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu, tedy nejen pražského ústředí Obce námořníků, ale i členů všech jejích odboček, rovněž brněnské - den státního svátku naší republiky (Den vítězství) byl vybrán proto, že mnozí z bývalých námořníků, účastníků národního odboje na Jadranu, byli i za 2. světové války zapojeni v odboji


zaměstnání

strojní konstruktér v Husovicích (doloženo v roce 1916),
strojní inženýr v První brněnské strojírně,
ředitel Živnostenské pokračovací školy kovodělné v Brně,
interní ředitel, školní výbor základních odborných škol Brně


odborné a zájmové organizace

Sokol Husovice,
předseda brněnské odbočky Čsl. obce bývalých námořníků a účastníků námořního odboje na Jadranu (od roku 1931)


poznámky

František Gargulák byl po ukončení studia na Vyšší státní průmyslové škole v Brně, oddělení strojnické, a po roční praxi povolán v roce 1910 k vojenské službě u rakouského válečného námořnictva jako jednoroční dobrovolník (EF). Absolvoval námořní strojní školu v Pule a vrátil se do civilu.
K válečnému námořnictvu byl znovu povolán byl v době první balkánské války (1912/1913) a zařazen na pancéřovém křižníku S. M. S. Kaiser Karl VI. do strojní služby. Na tomto křižníku sloužil potom za první světové války až do dnů vzpoury v boce Kotorské (1.–3. únor 1918), jejímž byl aktivním účastníkem. Ještě před vzpourou byl nařčen z velezrady a vyšetřován „vlajkovým soudem lodním“ po osm měsíců pro distribuci pohlednic Matice školské a spolku Komenský. To bylo hodnoceno jako podpora národních snah, např. českých škol ve Vídni, což bylo u rakouského námořnictva přísně zakázáno.
Za dnů vzpoury v boce Kotorské byl František Gargulák spolu s Josefem Dědem zvolen mluvčím za námořníky na křižníku Kaiser Karl VI., který měl v posádce 548 mužů. Gargulák byl také v osmičlenné delegaci námořníků vybraných k vyjednávání se zajištěným admirálem Alexandrem Hansou. Po potlačení vzpoury byl Gargulák s ostatními zatčenými námořníky vězněn (pevnost San Marko, kasárny v Kordiči, pevnost Kavač a věznice San Giovanni v Kotoru). Byl osvobozen až 17. října 1918 amnestií rakouského císaře Karla I.
Po první světové válce pracoval jako strojní inženýr v První brněnské strojírně a později jako ředitel Živnostenské pokračovací školy kovodělné v Brně, Kromě aktivní činnosti v sokolské organizaci byl po osm roků předsedou brněnské odbočky Čsl. obce bývalých námořníků a účastníků námořního odboje na Jadranu.
Osobnost Františka Garguláka je zachycena také v knihách: Jindřich Veselý „Povstání v Boce Kotorské“ (Praha, Naše vojsko 1958), Jindřich Marek „Piráti svobody. Čeští námořníci v letech 1918–1921" (Cheb, Svět křídel 2002, ISBN 80-85280-85-x), Jiří Novák „Bitva o Jadran. C. a k. válečné námořnictvo za 1. světové války (Brno, Books 1998, 1. vydání, ISBN 80-7242-041-0; Brno, Jota 2002, 2. vydání, ISBN 80-7217-191-7).

Ing. František Gargulák byl za nacistické okupace zatčen pro účast v odboji dne 9. 10. 1941, vězněn v Brně Pod kaštany a v Osvětimi, kde zahynul.
Poznámka: S.M.S. (Jeho Veličenstva Loď) - zlatý nápis na černé stuze námořnické čepice; těmito písmeny doplňovány názvy jednotlivých plavidel rakousko-uherského loďstva.
(Za doplnění informací o činnosti Ing. Garguláka v období první světové války děkujeme dr. Jarmile Urbanové a paní Haně Kovaříkové, rozené Gargulákové.)



pojmenované ulice

Gargulákova (Husovice)




partneři

Marie Garguláková (Jurná)
sňatek: 22. 10. 1916, Brno-Husovice (Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně), ženich byl „t. č. ve vojenské službě na lodi Jeho Veličenstva „Císař Karel VI.“





ulice

Svatopluka Čecha
bydliště v době sňatku (dnes Nováčkova) Ferrerova
bydliště s rodinou od 20. let, kdy si zde postavil rodinný dům (zde žil až do zatčení)


osoba na objektech

uctění památky obětí okupace - Fr. Gargulák
jiná realizace: Ferrerova 8/01 odbojáři z Brna-Černovic
pomník: Vídeňská 96, skupina 56a/05


Menš


Aktualizováno: 07. 09. 2021