Otokar Kočířík

* 19.3.1887 Koryčany (okres Kroměříž) – † 29.9.1933 Brno


restauratér v Brně; válka a odboj 1914–1919; účastník vzpoury v boce Kotorské


bydliště

Koryčany čp. 264 (rodný dům),
Vsetín,
Luhačovice, Osada č. 200,
Brno, Plotní 25


zaměstnání

velkoobchodník v Olomouci (doloženo v roce 1909),
restauratér v Luhačovicích (majitel hotelu Přerov),
restauratér v Brně (restaurace U Kočíříků)


hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 74, řada 2, hrob č. 260–261 (urna vložena do rodinného hrobu 24. 3. 1949, předtím uložena jinde, zatím nemáme místo upřesněno -Menš)


poznámky

Otakar Kočiřík sloužil od roku 1904 u námořnictva, v roce 1909 byl na trvalé dovolené. K válečnému námořnictvu byl opět povolán na počátku 1. světové války a zařazen na pancéřový křižník S.M.S. Sankt Georg, admirálskou loď Křižníkové flotily. V mnohonárodnostním mužstvu tohoto křižníku bylo zařazeno 629 mužů, z toho 65 Čechů.
Na začátku války zesílil v c. a k. námořnictvu národnostní útisk, zejména mužů slovanských národností. Tehdy vznikla v podpalubí křižníku Sankt Georg tajná česká knihovna, která měla posilovat národní uvědomění našich námořníků. U jejího zrodu stál Otokar Kočiřík, který umožnil z vlastních financí nákup knih, a Tomáš Nitka jako knihovník. Kromě výpůjček knih řídila knihovna i vybírání peněz od námořníků na národní účely. Stala se pro ně rovněž zdrojem informací o válečné situaci. Sankt Georg byl velitelskou lodí se silnou radiostanicí, kam přicházely depeše, vojenské zprávy a informace tiskových agentur. Přes lodního radiotelegrafistu Aloise Brejchu a „knihovníka“ Toma Nitku se svodky zpráv dostávaly s knihami nejen k námořníkům na křižníku, ale i na další válečná plavidla v boce Kotorské, kde kotvila asi třetina rakouského válečného loďstva.
Česká knihovna fungovala v podpalubí admirálského křižníku až do pátku 1. února 1918. Toho dne, v pravé poledne, vypukla na pancéřovém křižníku Sankt Georg vzpoura a k němu se - na smluvené znamení - připojilo na čtyřicet válečných plavidel v boce Kotorské.
Otakar Kočiřík byl zpopelněn v Krematoriu města Brna 3. 10. 1933.

O něm také:
- Marek, Jindřich: Piráti svobody. Čeští námořníci v letech 1918–1921. Cheb, Svět křídel 2002, ISBN 80-85280-85-x.
- Marek Jindřich: Knihovna na křižníku Sankt Georg. O námořnické vzpouře v Boce Kotorské trochu jinak. In: Přísně tajné! Literatura faktu, číslo 6, (2000), s. 59–80.
(Za doplnění informací děkujeme dr. Jarmile Urbanové.)





partneři

Julie Kočíříková (Habermannová)
sňatek: 23. 11. 1909, Chvalkovice (kostel sv. Barbory); manželství rozloučeno krajským soudem v Olomouci 28. 1. 1922
(první manželka)
Anežka Kratochvílová (Vyškovská, ovdovělá Kočíříková)
sňatek: 18. 9. 1922, Uherský Brod (chrám Mistra Jana Husi)
(druhá manželka)





ulice

Plotní
bydliště od 26. 6. 1931, též místo úmrtí, také sídlo jeho restaurace


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


Menš, Lik


Aktualizováno: 18. 02. 2020