česká

zahynul

Hranice, Radniční 31 (rodný dům), později Nádražní 41,
Brno, Antonínská 2

státní československé reálné gymnázium v Hranicích a první státní československé reálné gymnázium v Praze XII (1935 maturita),
1935–1939 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v sokolovně v Hranicích

studující

Sokol Hranice

Tain, vojenský hřbitov St. Duthus, sekce F, hrob č. 22

Památník zahraničním letcům na městském hřbitově v Prostějově

Na podzim roku 1939, po uzavření českých vysokých škol nacisty, přešel protektorátní hranice a přes Slovensko se balkánskou cestou dostal do zahraničí.
Do čs. zahraničního vojska odveden 3. 2. 1940, Marseile (Francie) a také Střední východ. V lednu 1943 byl lodní cestou dopraven do Velké Británie a zařazen k československým leteckým jednotkám RAF jako střelec a telegrafista k 311. československé bombardovací peruti RAF. Ta byla od 30. 4. 1942 přidělena k pobřežnímu letectvu a hlídkovala zprvu nad Biskajským zálivem, později nad severním Atlantikem a Baltem.
Rudolf Barvíř zemřel spolu se čtyřmi dalšími členy posádky 29. 10. 1944 krátce po startu letounu Liberator BZ 720 (G). Letoun měl provést nálet na německou ponorku zjištěnou u pobřeží Norska. Patnáct minut po startu z letiště ve městě Wick narazil letoun severně od skotského města Helmstade do vrcholu kopce.
Symbolická urna Rudolfa Barvíře číslo 198 byla v roce 1945 převezena z Velké Britanie do vlasti. Britové tehdy do ČSR doručili 302 uren padlých a zemřelých českých a slovenských příslušníků RAF.
Na počátku roku 1990 byly poškozené urny nalezeny v Národním památníku na Žižkově a vyměněny za plastové. Urna Rudolfa Barvíře je jednou ze 156 schránek, které byly 22. 6. 1998 uloženy do Památníku zahraničních letců na městském hřbitově v Prostějově. Dne 28. 9. 2012 byl památník doplněn deskou se jmény pietně pochovaných hrdinů, na desce je také jméno Rudolfa Barvíře.

Jan Barvíř
Ludmila Barvířová (Králová)

Antonínská
bydliště doložené v letech 1935–1939

Kal, Menš