armádní generál Jan Sergěj Ingr

* 2.9.1894 Vlkoš (okres Hodonín) – † 17.6.1956 Paříž (Francie)


voják z povolání, politik; válka a odboj 1914–1919; legionář srbský, ruský, francouzský a italský; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího a zahraničního odboje


národnost

česká


zajímavé okolnosti

v letech 1940–1944 ministr národní obrany londýnské exilové vlády; mimořádný velvyslanec v Haagu; po roce 1948 v emigraci - spoluzakladatel Rady svobodné Evropy


bydliště

Vlkoš čp. 173 (rodný dům)


vzdělání

Vysoká válečná škola


vyznamenání a pocty

Řád M. R. Štefánika in memoriam (1991)


jiné pocty

pamětní deska na obecním úřadu ve Vlkoši (odhalena 21. 6. 1998)


zaměstnání

voják z povolání, politik


čestný hrob

hřbitov ve Vlkoši (urna slavnostně uložena 2. 9. 2012)


pojmenováno

Military Museum generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši


poznámky

Na ruskou frontu narukoval v roce 1914 jako kadet 14. pěšího pluku rakousko-uherské armády. Do zajetí padl 15. 9.1915 v Rusku. Do legií se přihlásil 20. 5. 1916 v Caricynu. Dne 20. 5. 1916 vstoupil do legie srbské, 2. srbský pluk, podporučík. Účast v bojích v Dobrudži. Od 11. 1. 1917 v čs. legii v Rusku, 2. střelecký pluk, podporučík.
Na podzim 1917 odjel do Francie (absolvoval důstojnický kurz v Saint Maixent l´Ecole), do čs. legie ve Francii zařazen 14. 11. 1917, 21. střelecký pluk, poručík. Od května 1918 ve vojenské kanceláři Čs. národní rady v Paříži, v září 1918 přeložen do Itálie, v čs. legii v Itálii od 11. 9. 1918, 33. pěší pluk, v jehož řadách ukončil působení v legiích 31. 12. 1919 v hodnosti majora. Po návratu do vlasti se zúčastnil bojů na Slovensku a Těšínsku, pokračoval ve službě v čs. armádě.

Vojenská dráha:
- přednosta operačního oddělení štábu ZVVV Praha (1923–1928)
- přednosta operačního oddělení hlavního štábu (1929–1933)
- velitel pěší brigády a pěší divize (1933–1935)
- zástupce velitele III. sboru v Brně (1936–1939).

Patřil mezi aktivní odpůrce přijetí mnichovské dohody. Po okupaci v březnu 1939 zakládal odbojovou organizaci Obrana národa, stál v čele jejího moravského zemského velení. V červnu 1939 odešel do emigrace ve Francii. Do čs. zahraniční armády prezentován 2. 10. 1939 v Paříži ve Francii, hodnost: divizní generál čs. z povolání, osobní číslo: Z; A-3227. V letech 1939–1940 člen Čs. národního výboru v Paříži, vedl jeho vojenskou kancelář.
Od července 1940 do září 1944 ministrem národní obrany čs. exilové vlády v Londýně, poté ve funkci náčelníka generálního štábu. V dubnu 1945 byl na nátlak SSSR z funkce odvolán a držen mimo činnou službu. Až v prosinci 1947 jmenován vyslancem v Nizozemí, po únoru 1948 rezignoval na funkci a vrátil se zpět do Velké Británie.
V MZA v Brně je uložen zajímavý doklad k odchodu tehdy divizního generála Ingra do emigrace. MNO v likvidaci informovalo dopisem z 15. 7. 1939 Zemský úřad v Brně o hlášení velitele III. sboru v Brně: „Dne 8. července t. r. dostavila se ke mně pí. C. Ingrová, choť div. gen. Sergěje Ingra a oznámila mi, že její manžel, který se zdržoval na zotavené na Jihlavsku a odkud jí naposledy psal 20. června t. r., se dosud nevrátil. Ježto jsou vážné obavy o jeho nezvěstnosti, činím o tomto případu úřední hlášení. Podotýkám, že jsem udělil div. gen. Ingrovi dne 19. června t. r. 5 (pěti) denní řádnou dovolenou s nástupem dne 19. června t. r. do Brna a Prahy, kterou jsem na jeho žádost ze zdravotních důvodů mu prodloužil na neurčito, ježto jeho přítomnosti k likvidačním pracím nebylo třeba.“
MNO v likvidaci pak žádalo Zemský úřad v Brně o nařízení četnictvu a policii, aby pátrali po generálovi a o výsledku pátrání informovali do 31. 7. 1939 ministerstvo obrany. K tomu přiložena hlášení většiny okresních úřadů na Moravě o tom, že u nich Ingr nebyl vypátrán.



osoby

Antonín Ingr
J. S. Ingr byl kmotrem dcery A. Ingra Sergej Nikolajevič Vojcechovskij
přítel. spolupracovník v odboji Bohuslav Dimitrij Všetička
spolupráce v odboji Dana Zátopková
J. S. Ingr byl kmotrem D. Zátopkové




Menš


Aktualizováno: 12. 09. 2019