byl nejprve dosazen na faru ve Křtinách,
po rezignaci opata Hynka z Vlašimi na jaře 1359 se stal opatem,
zároveň v letech 1357–1360 zastával úřad probošta v Nové Říši,
v roce 1373 mu udělil papež Řehoř XI. právo pontifikálií

O nedobrých poměrech v klášteře v této době vypovídá i skutečnost, že ještě než se stal Jaroslav ze Šelenberka opatem, přišel o články tří prstů na pravé ruce, když se snažil zachytit meč, kterým jakýsi laik ohrožoval převora Bartoloměje.
V prosinci 1362 přijal markrabě Jan Jindřich Zábrdovice pod svou ochranu a osvobodil je od veškerých dávek zemským úředníkům. Klášter vyňal zcela jejich pravomoci.
I opat Jaroslav měl své protivníky. Někteří bratři se postavili proti němu a jednáním u generální kapituly dosáhli, že měl být odsunut na místo probošta v Nové Říši a opatem se měl stát jeho protikandidát Petr. Jaroslav ze Šelenberka ale nakonec zůstal ve funkci až do své smrti 7. května 1399.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter premonstrátů
Zábrdovická
opat kláštera v letech 1359–1399

13. 12. 1380
Půjčka markraběti
opat kláštera v letech 1359–1399

Ma