Policejní ředitelství


    ulice

    Orlí 30/655


    charakteristika

    Budova byla postavena pro policejní ředitelství v roce 1927 podle projektu Ing. arch. Jaroslava Grunta a Josefa Adolfa Šálka a byla v ní i menší věznice pro zadržené a předvedené k výslechu.


    území

    Brno-město


    majitelé

    Česká pošta, s.p. (právo hospodaření se státním majetkem),
    Česká republika


    firmy a instituce

    Poštovní spořitelna


    zajímavosti

    Tato budova byla jako jedna z prvních v Brně v noci ze 14. na 15. března 1939 obsazena německou policií pod vedením K. Schwabeho a za pomoci ordnerů a snažila se zajistit pro sebe policejní kartotéku.
    V návaznosti několika dnů ji obsadilo vedení gestapa (Geheime Staatspolizei) a úřadovalo tam několik týdnů než se na kratší čas přestěhovalo do budovy tehdy Zemské školní rady na Mozartově ulici č. 3 a odtud poté 17. 12. 1940 do budovy Právnické fakulty na Veveří ulici č. 70, kde setrvalo do 26. 4. 1945.
    V době leteckého náletu na Brno dne 20. 11. 1944 byla budova na Orlí 30 zasažena bombou, která vlétla z boku do cely předběžného zadržení a těžce tam zranila jednu z gestapem zadržených žen, Boženu Antonínovou (1924–1944) - pracovnici veřejné správy v Mokré Hoře, která na následky zranění zemřela.


    poznámka

    Policejní ředitelství sídlilo od roku roku 1911 původně v obytném domě na Benešově 8, který patřil Carlu Adolfu Ripkovi von Rechthofen, avšak ten přestal časem kapacitně vyhovovat.


    vznik

    1924–1926


    stavební vývoj

    Od roku 1923 byl zahájen projekt přes sousedící dům novostavby. Architekti Jaroslav Grunt a Josef Adolf Šálek zorganizovali složité policejní provozy - ohlašovací úřad, pasové oddělení, cely předběžného zadržení, kasárna mužstva a kanceláře do přehledné dispozice s příčným dvorním traktem a hlavní uliční budovou, která velkým obloukem formuje nádvoří a otevírá uliční prostor před poslední dochovanou městskou bránou zvanou Měnínská.
    Puristická fasáda - první u veřejné správní budovy v Brně vůbec - je vytvořená s minimem prostředků: jedna okna ve dvou velikostech, obložený sokl a o několik centimetrů ustoupené poslední podlaží s jednoduchou římsou.
    Do oblého vstupu jsou umístěny skleněné dveře s ornamentální kovovou mříží, včleněnou po stranách oblouku v místě jeho napojení na boční přímé fasády. Sokl mezi oběma vstupy přechází v řadu sloupů s mezilehlým prosklením a výrazným mřížováním. Oba vstupy, po jejichž stranách byly původně umístěny reliefní státní znaky od sochaře Josefa Kubíčka, vedou do vstupní haly, řešené jako split level s centrálním schodištěm osvětleným prosklenou stěnou do dvora.
    Budova je přístupna veřejnosti jen zčásti.


    prameny, literatura

    městská část

    významné osoby

    Božena Antonínová
    jedna z gestapem zadržených osob, usmrcená 20. 11. 1944 při náletu na Brno Jaroslav Grunt
    architekt Josef Kubíček
    tvůrce reliéfních státních znaků u vstupů do budovy Franz Langer
    zaměstnanec, zemřel zde při náletu 20. 11. 1944 František Rašovský
    zaměstnanec, zemřel zde při náletu 20. 11. 1944
    další významné osoby (3)...


    události

    17. 5. 1945
    Vznik Ředitelství Národní bezpečnosti v Brně 20. 11. 1944
    II. americký nálet na Brno 17. 12. 1940
    Přestěhování sídla řídící úřadovny gestapa do budovy uzavřené Právnické fakulty MU
    původní sídlo řídící úřadovny gestapa


    související odkazy

    BL


Aktualizováno: 30. 10. 2019