Petr Vald

česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

emphysema pulmonum (rozedma plic)

Kroměříž čp. 23 (rodný dům),
Brno:
- Radnická 1
- Dobrovského 28
- Jánská 9,
Praha II, Sokolská 25a (1. 4. 1937 – 31. 3. 1940),
Brno, Sirotčí 3

gymnázium v Kroměříži,
1905–1909 Karlova univerzita v Praze (27. 11. 1909 titul PhDr.)

novinář, překladatel, básník (pod pseudonymem)
redaktor Lidových novin (1918–1943), též zástupce šéfredaktora Arnošta Heinricha, poté od pol. 30. let šéfredaktor Lidových novin

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 57, hrob č. 101 (původně ve skup. 2, hrob č. 126, vyřazen z čestných hrobů 22. 11. 1979 a skupina 2 zrušena, obnovena byla až v 90. letech 20. století); hrob vrácen mezi čestné hroby 20. 8. 1998

Od mládí spolupracoval s tiskem:
- roku 1903 posílal příspěvky z rodné Kroměříže do Moravských Rozhledů v Přerově
- od roku 1905 přispíval do pražského týdeníku Přehled a do studentských časopisů.

V roce 1907 založil Studentskou Revui v Praze, 1910 se stal odpovědným redaktorem a vydavatelem Přehledu. Poté archivář a knihovník redakce Národních listů.
Od roku 1911 člen redakce Národních listů (podle vlastnoručních údajů v matričním listu z roku 1936 zde prošel soudním a sportovním referátem, reportérstvím, lámáním, kulturními zprávami, vrchní redakcí Večerního listu, vedením nedělní zábavné přílohy atd.).
Od 20. 10. 1918 do 1. 3. 1919 přechodně, a od 1. 7. 1919 definitivně se stal redaktorem Lidových novin v Brně. V období od 1. 8. 1919 do 26. 6. 1929 zastával funkci šéfa služby brněnské redakce.
Od 16. 7. 1929 odpovídal za obsah Lidových novin, ranního i odpoledního vydání místo dosavadního odpovědného redaktora Pavla Váši. V Lidových novinách založil archiv, vedl politickou redakci, kulturní hlídku, pořádal a lámal list, zastupoval šéfa. Z Brna také posílal zpravodajství pro Prager Presse.
Od 1. 4. 1937 do 30. 4. 1940 působil v pražské redakci Lidových novin, do brněnské redakce se vrátil znovu 1. 5. 1940. K 31. 3. 1943 dostal jednoroční výpověď s doporučením, aby „s ohledem na svůj zdravotní stav podnikl potřebné kroky k dosažení svého penzionování“ (odešel definitivně k 31. 3. 1944, jeho zdravotní problémy byly dlouhodobého charakteru).
Již v roce 1927 uvedl v matričním listu, že „trpí zatím nezjištěnou poruchou vnitřní sekrece, asthmatickým kašlem, chronickými eksémy". V roce 1932 mu redakce Lidových novin platila lékařské ošetřování a léky za léta 1927–1932 pro chronický zánět sliznic nosních a hrtanových („Nemoc vznikla chronickou otravou sliznic od doby, kdy jsem musel 2–3 hodiny denně trávit v sazárně a otravoval jsem se výpary z tiskařského olova. Lékaři zjistili podstatu mého onemocnění teprve letos (1932 -Menš) a bude trvat ještě týdny, než se tato otrava vleklá překoná vnitřním léčením a dietou“).
František Šelepa byl v redakci Lidových novin váženou osobou. Jeho zdravotní problémy a časté finanční problémy, které vznikly často jeho důvěřivostí nebo nepraktičností, mu vedení redakce pomáhalo řešit.
Také po jeho smrti se snažili vdově pomoci radou i skutkem, když od ní odkoupili jeho psací stroj a do vyřízení pozůstalosti jí poskytli zálohu na rukopisy a památky Fr. Šelepy, které odkoupí. V dopise z roku 1947 se doslovně uvádí, že „protože František Šelepa nebyl vězněn v koncentračním táboře a zemřel na svobodě, nemůže proto jeho paní dostat žádnou podporu, nemá rovněž nárok na odškodnění za paní Milevu Ondráčkovou" (dcera -Menš).

Zdeněk Chmel uvádí datum úmrtí 8. 3. 1945. Jméno jeho dcery uvádí v podobě „Milena“. U Šelepy velmi sugestivně popisuje, že „/.../ přetrpěl těžké a kruté výslechy na brněnském gestapu“. V osobním spise v MZA však taková informace neexistuje. Datum a příčina úmrtí uvedeny v matrice zemřelých, propuštěn k pohřbení ze Starého Brna ke sv. Jakubovi, pohřeb se konal 6. 4. 1945 (-Menš)

Šelepova (Žabovřesky, Ponava)

zobrazit

Jaroslav Ondráček
zeť Edvard Valenta
Fr. Šelepa byl svědkem při sňatku E. Valenty

Filipina Šelepová
sňatek: 23. 2. 1914, Praha (kostel sv. Štěpána)
(první manželka) Marie Šelepová (Dibelková)
(druhá manželka) Veronika Šelepová (Sadowská)
sňatek: 28. 4. 1928, Toruň (Polsko)
(třetí manželka)

Mileva Ondráčková (Šelepová)

Robert Šelepa
Anežka Šelepová (Mlčochová)

Radnická
bydliště v letech 1928–1932 Dobrovského
bydliště v letech 1933–1935 Jánská
bydliště v době od 5. 9. 1935 do 23. 3. 1937 Sirotčí
bydliště od 15. 4. 1940 do smrti (dnes Grohova)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku

mapa

Menš