Joštova
místo konání sjezdu

8

zasedací sál moravského zemského sněmu

Třídenní sjezd se věnoval základním tématům:
- vztah alkoholu k zemědělství (30. května)
- vztah alkoholu k dopravě (31. května)
- zhodnocení činnosti protialkoholního hnutí v jednotlivých korunních zemích (1. června).

Součástí se stala také výstavka k protialkoholní problematice, kde byly vystaveny např. časopisy protialkoholního hnutí v jednotlivých zemích, nealkoholické („alkoholuprosté“) nápoje, řezbářské a keramické práce z léčebny pro alkoholiky ve Velkých Kunčicích, diagramy, statistiky apod.

Vítězslav Houdek, vítal hosty sjezdu,
Jaroslav Budínský,
Josef Hybeš, poslanec,
Alois Konečný, poslanec,
Otakar Pražák,
Karel Engliš,
Ludmila Konečná,
Jindřiška Wurmová,
Antonín Krondl

Protialkoholní hnutí mělo v Brně silnou tradici, proto i konání tohoto sjezdu bylo oceněním práce brněnských pracovníků. Předsednictví sjezdu se střídalo mezi českými a německými představiteli podle jazyka, v němž byl příspěvek přednášen. Příspěvky jednotlivých řečníků jsou velice zajímavé i pro dnešního čtenáře, proto jim věnujeme větší pozornost (-Menš).
Jednání prvního dne bylo věnováno tématu vztahu alkoholu k zemědělství. Řečníci poukázali na vliv alkoholu na pracovní výkonnost, která se vlivem alkoholu snižuje, jak co do výkonu, tak co kvality vykonané práce. Alkohol snižuje duchapřítomnost, pozornost, vede k úrazům. Řešila se i otázka abstinentního hnutí ve vztahu k zájmům zemědělců.
Hnutí se nestaví proti zájmům zemědělců, ale ukazuje, že dvě hlavní plodiny, ječmen a zejména brambory, sloužící k výrobě líhu, mohou být využity i jinak. Produkce ječmene se týká v Rakousku především ječmene sladovnického. Pokles jeho pěstování by zejména podle odpůrců protialkoholního hnutí způsobil hospodářské škody. Pokud se však na problém podívají národohospodáři tak, že „cílem národního hospodářství je opatření potravin národu, je to rázem jinak“.
Protialkoholní hnutí poukazuje na to, že tyto plodiny se dají využít k pěstování plodin zlepšujících zdraví obyvatel. Místo piva a vína je potřeba zajistit nealkoholické nápoje, chutné, osvěžující a laciné. Důraz je položen na ovocné a zeleninové šťávy, což vyžaduje zlepšení produkce ovoce a zeleniny, které byly považovány za delikatesy, ale měly by se objevovat i na stole chudých. Většinou se ovoce dováží, i když by se mohlo pěstovat doma, výroba ovocných nápojů používá nekvalitní přísady. „Továrníci dělají většinou šťávy a syrupy (ponecháváme původní pravopis slova -Menš) uměle z cukru, esencí a barviv dehtových a konservují kyselinou salicylovou, bensolovou a mravenčí, látkami závadnými“. Byly vzneseny i požadavky směrem k vládě, mimo jiné „proti padělkům třeba postupovati přísně podle zákona úřední kontrolou, aby chráněni byli reelní výrobci“. V diskusi vystoupila také Ludmila Konečná, hovořila podrobněji o vlivu alkoholu na ženské dělnice v zemědělství.
Pozornost vyvolal diskusní příspěvek Jindřišky Wurmové o nedostatečné péči o mládež škole odrostlou. Navrhla například, „aby trestu podléhal hostinský nad míru nalévající opilým a trpící děti v hospodě a z toho důvodu zdá se jí nevhodným, aby hostinští byli obecními starosty. Žádá zákonnou trestnost pro opilce bijícího ženu a děti, zákaz posílání dětí pro lihoviny a vůbec ochranu rodiny před opilcem“.
Po skončení jednání prvního dne se konala přátelská setkání členů sjezdu. Zajímavostí je, že němečtí členové sjezdu se setkali k přátelské besedě ve velkém sále Švechatské pivnice; velice častým argumentem odpůrců protialkoholního hnutí byla právě taková místa jednání hnutí, v tisku pak podrobně referovali, co odpůrci alkoholu pili.

Druhý den jednání byla svatodušní neděle, jednání se konalo pouze dopoledne, po obědě odjeli účastníci vlakem do Moravského krasu, kde navštívili Macochu a Punkevní jeskyni. Na dopoledním jednání, věnovaném alkoholu v dopravě, zaujal svým vystoupením zejména Karel Engliš. Věnoval se zejména alkoholismu železničních zřízenců, u nichž alkohol oslabuje smysly, pružnost těla, ostražitost se mění v lhostejnost, rychlost v rozhodování v těžkopádnost. Řečník navrhl, aby proti alkoholismu železničních zřízenců bezplatně či velmi levně zajistila železniční správa drah „bezalkoholní nápoje“, uvedl jako příklad kávu, čaj, limonády. Existuje sice nařízení, kterým se „zapovídá naprosto požívání alkoholu ve službě, zůstává však stále volným chování mimo službu, ač i to pro trvalost účinku alkoholu může býti velmi nebezpečným.“
Pozornost, i když podstatně menší, byla věnována automobilismu a jízdě na kole. Jeden z řečníků upozornil, že „pod účinkem alkoholu snadno se nedoceňuje nebezpečí a lehkomyslně se stupňuje odvaha vůči překážkám nepřekonatelným“.

Třetí jednací den překvapil přeplněným sálem posluchačů, protože podle programu měl vystoupit i profesor Masaryk, který měl hovořit o etickém významu abstinence. Z naléhavých pracovních důvodů se však omluvil a účastníky pozdravil prostřednictvím pozdravného vzkazu. Ve svém příspěvku se ještě vrátil k tématu předchozího dne doktor Neumann z Vídně, který hovořil o úředních opatřeních proti alkoholu v dopravě. Navrhl „nařízení přísné zdrženlivosti pro zřízence ve službě dopravní nejméně 6 hodin před nástupem služby“, u hostinských, kteří jsou v nájmu v nádražních restauracích, povinnost vyloučení opilého cestujícího z dopravy.
Značnou pozornost vzbudil referát profesora Břetislava Fouska o osudovém významu alkoholu pro život národa, o etickém významu protialkoholního hnutí. Mimo jiné řekl: „Je-li abstinence pokusem o nový život, což není to kus nejlepší politiky národa? /.../ A národové snaží se o nové lepší, vyšší zduchovnění za cílem humanity. Ale to v národě nestřízlivém není možno. Alkoholism je hrubým materialismus. Nezastává pravdu, nehledá pravdu, ale zastírá ji, nechce ji viděti. /.../ Alkoholism znesvěcuje všechny hodnoty mravnosti. Je možný pokrok v národě alkoholickém? Jak možno dosíci svobody sám nesvoboden, sám v otroctví alkoholu? /.../ Myšlenka abstinentství je všelidská, ona buduje lepší příští národů“. Přednáška vyvolala veliký ohlas, na žádost z publika zopakoval řečník hlavní myšlenky i německy.
Po návrhu dvorního rady Antonína Krondla bylo rozhodnuto text vydat česky i německy a rozšiřovat zejména mezi studenty. Poté následovaly zprávy o abstinentním hnutí v jednotlivých zemích monarchie, jimi také byl celý sjezd ukončen.

Jaroslav Budínský
účastník sjezdu Karel Engliš
přednesl referát, který vyvolal velký ohlas u účastník sjezdu Vítězslav Houdek
uvítal účastníky sjezdu jménem moravského místodržitelství Josef Hybeš
účastník sjezdu Ludmila Konečná
vystoupila v diskusi k tématu prvního dne sjezdu
další osoby (4)...

Ústavní soud
Joštova 8/625

Brno-střed

Menš