Emil Bača
* 26.3.1882 Palkovice (okres Frýdek-Místek) – † 17.11.1954 Čeladná (okres Frýdek-Místek)
válka a odboj 1914–1919, legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; politický vězeň
bratr osobností: P. Jan Bača a Marie Getulie Bačová
partner osobnosti: Anna Bačová
„Non omnis moriar“ je nápis na náhrobku (nezemřu úplně, část verše římského básníka Horatia), zde vyjadřuje ocenění života a práce zemřelého (-Menš)
1893–1900 gymnázium ve Valašském Meziříčí,
právnická fakulta univerzity ve Vídni
vrchní policejní rada v Brně (doloženo nejméně v letech 1921–1929),
sekční šéf Ministerstva vnitra Československé republiky,
1930–1939 policejní ředitel v Moravské Ostravě
ČOL,
SOPVaP
hřbitov v Palkovicích (hrob č. 460)
Za první světové války byl v rakousko-uherské armádě podporučíkem 12. praporu polních myslivců. Zajat 8. 9. 1914, Zvěřinec. Do legií se přihlásil 7. 5. 1917 v Omsku. Do čs. legie v Rusku zařazen 28. 4. 1918, soudní oddělení čsl. vojsk, praporčík. Konec v legiích 23. 7. 1920, poslední útvar: soudní oddělení čsl. vojsk, poslední hodnost: podporučík. Demobilizován.
Po návratu do vlasti působil ve službách policejního ředitelství v Brně, od prosince 1930 se stal policejním ředitelem Moravské Ostravy.
Zde se zasloužil se o vybudování policejního signálního a poplašného zařízení (systém hlásičů, napojených na ústřednu policejního ředitelství v Moravské Ostravě), které bylo uvedeno do provozu v roce 1932. Reorganizoval také oddělení sociální péče při policejním ředitelství, zasadil se o potírání prostituce a dalších mravnostních deliktů, ve městě tehdy hojně rozšířených.
Za nacistické okupace byl gestapem zatčen dne 14. 3. 1939 v půl sedmé večer ve svém úřadě na policejním ředitelství v Moravské Ostravě. Byl jedním z prvních občanů ČSR zatčených při nacistické okupaci.
Podle materiálu ve fondu Gestapo Brno byl vyšetřován pro možnou špionáž, ve které byly podezřelé, mimo Emila Bači, tyto osoby:
Karl Thönessen (* 13. 3. 1905), Dr. Besedovský, Ing. Walter Fuchs a plukovník Soukup. Případ byl veden pod Jménem Karl Thönessen.
Ve Vojenském ústředním archivu v Praze je uložen Osobním spis účastníka národního boje za osvobození, v němž Emil Bača osvětlil důvody, které vedly k jeho zatčení. Již v roce 1935 z osobní iniciativy navázal kontakt s policejním ředitelstvím ve Vídni (presidiální šéf politického oddělení dr. Weissner), cílem byla výměna zpráv o československých a rakouských nacistech. Bača také významně přispěl k odhalení německé špionážní sítě na Hlučínsku v roce 1937 (35 zatčených osob), podobně v roce 1938 v tzv. frývaldovské aféře bylo zatčeno 70 osob, které se účastnily ilegálně vojenského instrukčního kurzu v Německu (školeni v přepadávání československých vojenských pevností, pašování německých zbraní k nám a podobně). Tohoto zatčení využili henleinovci k uspořádání demonstrace 8. 9. 1938 před krajským soudem v Moravské Ostravě. Zásah policie posloužil jako jeden z příkladů perzekuce příslušníků německé menšiny u nás v napjatých dnech před mnichovskou konferencí.
Gestapem zatčen již večer 14. 3. 1939 a vězněn v Moravské Ostravě až do 8. 9. 1939. Poté byl převezen do policejní věznice brněnského gestapa na Špilberku, kde byl vězněn až do 22. 11. 1939. On sám uvedl, že byl potom odvezen do Vídně, Berlína a do koncentračního tábora Oranienburg, odkud 21. 4. 1945 nastoupil na pochod smrti. Osvobozen byl příslušníky rudé armády u Kriwitze dne 2. 5. 1945. Cesta domů trvala celý měsíc, do Prahy se dostal 2. 6. 1945. Jako důvod svého zatčení a věznění uvedl úřední potírání henleinovské činnosti. V jeho Schutzhaftbefehlu (příkaz k ochranné vazbě) bylo uvedeno, že jako policejní ředitel v Moravské Ostravě trpěl neustálé týrání německých občanů (Volksdeutscher) svými podřízenými úředníky, dokonce to podporoval, tím projevoval nepřátelské smýšlení Německu. Proto je nutné, aby byl držen v ochranné vazbě, aby nemohl ve své protistátní činnosti pokračovat.
Ve sbírkách Muzea města Brna je uložena jeho fotografie, pod níž je kratší vysvětlující text, který vznikl krátce po válce (zřejmě v roce 1946 -Menš). Informace z textu: Dne 8. 9. 1939 byl odvezen do Brna, kde byl až do 22. 11. 1939 vězněn na Špilberku. Zde byl příslušníky SS nelidsky týrán. Následně byl odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Postupně byl vězněn na těchto místech: Vídeň–Salzburg–Halle–Hof–Berlin, Alex Berlin–Moabit–Praha, Pečkárna, Pankrác, polic. řed.–Hirschberg–Breslau. Do vlasti se vrátil přes Neubrandenburg.
Po válce žil v ústraní na Starých Hamrech. Pohřeb se konal 20. 11. 1954 na hřbitov v Palkovicích, na stavbu pomníku svému členovi přispěl SOPaP.
(Informace pro naši encyklopedii doplnila paní J. Ševčíková, děkujeme.)
Walter Fuchs
společně vyšetřováni za nacistické okupace
Věra Fürstová
E. Bača byl jedním ze svědků sňatku V. Fürstové
Josef Kudela
přítel
František Plhoň
E. Bača byl jedním ze svědků sňatku Fr. Plhoně
Anna Bačová (Habelová, rozloučená Konratová)
sňatek: 15. 1. 1921, Brno (městská rada), sňatek církevně 15. 1. 1939 v Bílé
Menš, PeDro
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.