Patří mu prvenství v operacích na otevřeném srdci v hlubokém podchlazení (23. 5. 1956) a na otevřeném srdci s mimotělním oběhem (5. 2. 1958). V roce 1969 poprvé v Evropě s úspěchem použil intraaortální pumpu k záchraně umírajícího pacienta. V roce 1976 ve Vídni poprvé použili umělou srdeční komoru a umělé srdce.
Spolupracoval se špičkovými techniky a vědci, kteří pomáhali sestrojit špičkové přístroje; patřil mezi ně Ing. Stanislav Nešpůrek, CSc., s kolektivem, který byl mimo jiné nositelem Řádu práce v oblasti výzkumu vesmíru, kvantové radiotechniky, v oblasti konstrukce raket.

Brno, Pekařská 48

města Brna in memoriam, 8. 12. 2009 (uděleno na 30. zasedání ZMB)

reálné gymnázium v Košicích (1921–1922) a v Brně (1923–1928),
1928–1934 LF MU (1946 docent, 1954 profesor, 1962 DrSc.)

Masarykova univerzita v Brně (20. 9. 1991)

Československá cena míru (1959),
Řád republiky za zásluhy o srdeční chirurgii (1962),
Cenu dr. Karla Rennera (1975),
Velký zlatý odznak za zásluhy o Rakouskou republiku (1976)

člen-korespondent ČSAV (1965),
Zlatá medaile ČSAV (1967),
člen německé akademie věd Leopoldina (1966),
člen rakouské Akademie věd (1976),
Čestný prsten města Vídně (1979)

1934–1936 Zemská nemocnice v Brně,
1937–1952 I. chirurgická klinika LF MU, 1952–1967 přednosta její II. chirurgické kliniky,
od roku 1967 přednosta II. chirurgické kliniky ve Vídni a od roku 1975 ředitel Boltzmannova ústavu pro výzkum chirurgie srdce

Spolek českých lékařů v Brně,
Československá chirurgická společnost,
Société internationale de chirurgie,
American College of Chest Physicians

Ústřední hřbitov Brno, Vídeňská 96, skup. 1, hrob č. 22 ( 92–93?)

Navrátilův den - setkání kardiochirurgů (poprvé 13. 4. 2007)

V roce 1966 se uskutečnil pod názvem "Zpověď u Sv. Anny" přímý televizní přenos operace vrozené srdeční vady v mimotělním oběhu z operačního sálu 2. chirurgické kliniky.
V roce 1967 natočilo Filmové studio Zlín výukový dokumentární film "Implantace aortální a mitrální chlopně", který byl promítán i v zahraničí na festivalu zdravotnických filmů. Údajně se ani jedna jeho kopie nedochovala.

zobrazit

Miloš Budík
fotografoval operace J. Navrátila Josef Horký
od roku 1957 spolupracovali Josef Křivánek
spolupráce v Rovnosti Stanislav Nešpůrek
Václav M. Wittner
žák

Marianna Navrátilová (Radová)
Věra Avratová (Nermutová)

Pekařská
bydliště

J. Navrátil
pamětní deska: Pekařská 53/09

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
světově uznávaný brněnský kardiochirurg; místo posledního odpočinku

8. 12. 2009
Udělení čestného občanství Milanu Kunderovi a Janu Navrátilovi
kardiochirurg 19. 11. 1963
Úspěch československé kardiochirurgie v Brně – poprvé voperována umělá srdeční chlopeň
vedoucí týmu, který operaci srdeční chlopně provedl 5. 2. 1958
První operace srdce s mimotělním oběhem krve
lékař

mapa

Kal