Na podzim 1942 byl totálně nasazen v Rakousku v továrně na letecké motory ve Wiener Neudorfu. V srpnu 1943 vstoupil do protinacistické odbojové organizace ve Zbrojovce Brno a vykonával zpravodajskou činnost ve Vídni.
V květnu 1944 zatčen gestapem ve Vídni a vězněn postupně v Kounicových kolejích v Brně, v Breslau (Wroclav) a na pěti místech v jižním Německu až do osvobození na konci války.
V roce 1971 byl donucen opustit Filozofickou fakultu brněnské univerzity z politických důvodů.
V letech 1978–1989 organizoval vydávání a výměnu samizdatové literatury (více než 230 různých titulů).
V letech 1984–1989 ve svém bytě organizoval tajné francouzské filozofické semináře (celkem asi 35 hostů z Francie).

Brno-Černovice, Elišky Krásnohorské 33 (1948)

Reálné gymnázium na Starém Brně (1942 maturita),
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně - obor čeština, ruština, srbochorvatština (1950 titul PhDr., 1958 CSc., 1960 habilitace, 1964 profesura)

Slezská univerzita v Opavě (2004)

Medaile za věrnost 1939–1945 (1945),
Medaile k 50. výročí vzniku ČSR (1968),
Plaketa J. Heyrovského (1971),
Zlatá medaile Masarykovy univerzity (1991),
francouzský řád „Commandeur dans l´Ordre National des Palmes Académiques“ (1992),
Zlatá medaile Slezské univerzity v Opavě (2003),
udělení ruské medaile k „60 let pobedy v Velikoj Otečestvennoj vojne“ (2005)

zobrazit

středoškolský profesor na Reálném gymnáziu v Holešově (1948–1949),
FF MU v Brně (1949–1950 asistent),
pracovník Ústavu pro jazyk český ČSAV v rámci vědecké aspirantury (1953–1958),
odborný asistent na FF MU v Brně (1958–1960),
FF MU v Brně (1960–1964 docent, 1960–1961 proděkan pro pedagogické záležitosti),
hostující docent na Arndtově univerzitě v Greifswaldu v tehdejší NDR (1961–1962),
děkan Filozofické fakulty brněnské univerzity (1962–1965),
lektor češtiny pověřený přednáškami na pařížské Sorbonně ve Francii (1965–1966),
prorektor brněnské univerzity pro pedagogické záležitosti (1966–1970),
odborný pracovník Ústavu pro jazyk český ČSAV v Brně (1971–1983, se zákazem přednášet a publikovat vědecké i jakékoliv jiné práce),
rektor brněnské univerzity (1990–1992),
1990–1992 reaktivován jako profesor FF MU v Brně,
Slezská univerzita v Opavě

Svaz vědeckých pracovníků (1968–1971 místopředseda),
člen ilegálního Moravského politického klubu (1982),
1988 zakládající člen Masarykovy společnosti,
člen Hnutí za občanskou svobodu,
člen Občanského fóra v Praze (listopad 1989) a zakládající člen Občanského fóra v Brně,
zakladatel a předseda Československé konference rektorů (1990)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 64, hrob č. 361

(Podklady k heslu připravil a dne 23. 1. 2012 poskytl pan Jiří Malý, bratranec prof. Jelínka. Děkujeme.)

Smuteční oznámení.pdf [114.9 kB]

Smuteční projev Jiřího Zlatušky.pdf [169.0 kB]

zobrazit

Hana Zlatušková
spolupráce v samizdatu

Marie Jelínková (Tvarůžková)
sňatek: 30. 12. 1948
(první manželka) Jana Jelínková (Poláková)
(druhá manželka)

Emil Jelínek
Božena Jelínková (Konečná)

Otto Jelínek

Elišky Krásnohorské
bydliště doložené v roce 1948

Zbrojovka Brno
Lazaretní 7/1
člen odbojové organizace ve Zbrojovce Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
literární vědec; místo posledního odpočinku

6. 3. 1992
Udělení čestného doktorátu Josefu Veselkovi
rektor Masarykovy univerzity 12. 12. 1991
Slavnostní uvedení uzlového počítače HDS 6660 do provozu
rektor Masarykovy univerzity 10. 10. 1991
Návštěva spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera na Masarykově univerzitě
rektor Masarykovy univerzity 28. 11. 1990
Zahájení prvního cyklu Univerzity třetího věku Masarykovy univerzity
rektor Masarykovy univerzity 1. 7. 1990
Zřízení Mezinárodního politologického ústavu na Masarykově univerzitě
rektor Masarykovy univerzity
další události (2)...

Jis, Menš, MJ