Ruth Maier

* 10.11.1920 Vídeň (Rakousko) – † 1.12.1942 Osvětim


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; holocaust
dítě osoby: Ludwig Maier


zajímavé okolnosti

Psala si deníky, v letech 1933–1938 v Rakousku, v letech 1940–1942 v Norsku, v letech 1939–1940 psala také dopisy sestře do Anglie. Památky se zachovaly a z nich zpracoval Jan Erik Vold knihu. Originály dokumentů byly v roce 2014 zapsány do programu UNESCO - Memory of the World – na záchranu světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech.

„Holocaust přišel do Norska ve čtvrtek 26. listopadu 1942. Ruth Maierová byla jednou z mnoha, kdo byl ten den zatčen. /.../ Drobnou židovskou dívku viděli její přátelé, když ji vyváděli ze dveří domu v ulici Dalsbergstien 3. Ruth Maierová byla naposled viděna, jak ji dva velcí norští policisté nutí nastoupit do černého nákladního auta. O pět dní později byla tato dvaadvacetiletá dívka mrtvá – zavražděna v plynových komorách v Osvětimi. /.../ Vraždu Ruth Maierové a dalších Židů nesporně spáchali nacisté. Ale byli to Norové, kdo zatýkal. Byli to Norové, kdo řídil nákladní vozy. A stalo se to v Norsku.“

Tato slova pronesl v roce 2012 Jens Stoltenberg, tehdejší norský premiér a současný generální tajemník NATO. Stalo se tak v rámci Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, který připadá každoročně na 27. leden. Omluvný projev, pronesený v doku přístavu v Oslo, odkud vyplula loď s norskými Židy do vyhlazovacího tábora, byl jen jednou, byť nepochybně důležitou částí veřejné debaty o morální odpovědnosti za podíl skandinávské země a jejích občanů na deportacích Židů v době druhé světové války. Do této debaty také zasáhlo vydání knihy s názvem Deník Ruth Maierové, jejíž jméno premiér ve svém projevu zmínil.


příčina úmrtí

zahynula


bydliště

Vídeň:
- Peter-Jordan-Strasse 96
- Gersthoferstrasse 75–77
- Obere Donaustrasse 43 (po červenci 1938),
Brno, Erbenova 3
Norsko:
- Lillestrom, ulice Storgaten 7 (po příjezdu do Norska)
- Oslo, ulice Dalbergstien 3 (bydliště před deportací)


jiné pocty

- její jméno je uvedeno na pamětní desce v průmyslové škole v Oslo, na památníku židovských obětí na hřbitově Ostre gravlund v Oslo
- v roce 2010 jí byl odhalen Stolperstein před hostelem v ulici Dalsbergstien v Oslo, kde bydlela před deportací (dne 10. 11. 2020 bylo jejím jménem pojmenováno náměstí poblíž hostelu)
- na budově telegrafní stanice ve Storgata 7, kde bydlela po příchodu do Norska, byla odhalena v roce 2018 pamětní deska (její jméno nese i ulice v Lillestromu)
- ve Vídni by měl být v roce 2021 pojmenován jejím jménem park proti domu číslo 43 v Obere Donaustrasse, kde bydlela před odchodem do Norska


zaměstnání

stenografka (doloženo v roce 1942)


hrob

Wien, Döblinger Friedhof (kenotaf)


poznámky

Deník si psala po celý život, první známé zápisy pocházejí z doby, kdy jí bylo dvanáct let. Poslední zápis končí dva dny po jejích dvaadvacátých narozeninách. zachovalo se osm deníků a asi padesát dopisů, které psala sestře z Norska do Anglie. Deníky i dopisy posléze obdrželo darem Centrum pro studium holocaustu v Oslo, které je zpřístupnilo společně s akvarely. kresbami, fotoalbem a dalšími dokumenty. „Archiv Ruth Maierové 1933–1942“ se roku 2014 stal součástí Norského dokumentárního dědictví a poté byl zahrnut na kulturní seznam UNESCO „Memory of the World“ (Paměť světa).
Prožila zpočátku velice krásné dětství v dobře zajištěné rodině ve Vídni. Rodina cestovala do zahraničí (Itálie, Švýcarsko, Francie, Maďarsko, Jugoslávie), časté cesty byly také na Moravu, do Žarošic, kde se narodil otec a do Brna, kde žil strýc. Ten také později finančně podporoval ovdovělou švagrovou.
Šťastné období skončilo anexí Rakouska v březnu 1938. Rodina byla vystěhována z moderního obecního bytu, marně se snažila matka výpovědi zabránit, nakonec našla nový podnájem u obchodníka Hugo Singera v Obere Donaustrasse 43. Začala tajně připravovat útěk rodiny z okupovaného Rakouska. Nejdříve odjela 10. 12. 1938 s prvním tzv. Kindertransportem do Anglie dcera Judith. Dcera Ruth již byla na dětský transport příliš velká (mohly odcestovat děti do věku 17 let), proto jí matka zajistila pobyt v Norsku u poštovního úředníka Arne Stroma, který se za ni zaručil u norských úřadů.
Jí samotné se podařilo ještě s matkou Annou Grossmannovou vycestovat 29. 4. 1939 do Anglie za Judith, tak se obě zachránily.
Do Norska přišla Ruth dne 30. 1. 1939 jako uprchlice a žila zde až do masového zatýkání Židů, k němuž došlo v hlavním městě Oslo na podzim 1942. Tehdy byla uvězněna a společně s asi pěti sty dalších Židů na palubě lodi Donau deportována do KT.



osoby

Robert Maier
strýc, k němu do Brna jezdila Ruth na prázdniny Viktor Maier
strýc, ke kterému jezdila Ruth na prázdniny do Žarošic




ulice

Erbenova
bydliště při krátkodobých prázdninových pobytech (např. v červenci a srpnu 1936)


události

1. 6. 2021
Výstava „Přetnuté životy. Archy rodiny Maierovy


Menš


Aktualizováno: 05. 08. 2021