Steyskalová

česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Zábrdovice čp. 83 (rodný dům),
Brno, Falkensteinerova 35/37

učitelský ústav ve Vídni - způsobilost pro vyučování na obecných i měšťanských školách

zlatý záslužný kříž (1910),
čestná cena z Riegrova fondu (1914)

zobrazit

služba ve Vídni (od roku 1875),
pedagožka - na Slovácku a Valašsku (18 let),
odchod do penze (1900),
ředitelka Ženské útulny v Brně a Útulny pro osiřelé a opuštěné děti v Brně

zakladatelka české měšťanské školy v Uherském Brodu,
zakladatelka, správkyně, jednatelka Moravské ústřední útulny ženské v Brně,
Spolek Dům útěchy v Brně (zakládající člen)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 39, hrob č. 130 (čestný hrob od 30. 10. 1928, náhrobek památkově chráněný)

Čsl. dětské ozdravovny M. Steyskalové v Crikvenici

V Moravské ústřední útulně ženské v Brně působila také jako starostka.
Z původní noclehárny a tzv. poptávárny (místo pro hledání služebných) se jí podařilo vybudovat sociální ústav pro děti a dívky, který měl svou knihovnu a čítárnu, stravovnu, penzionát, hřiště i první jesle. Marie Steyskalová byla dobrou organizátorkou všech projektů, musíme dnes obdivovat, co vše ve skromných poměrech se jí podařilo realizovat.
U svých současníků nenacházela vždy plné pochopení, vytýkali jí autoritativnost, mnozí ne zcela souhlasili s tím, co pro chudé děti dělala, považovali to za nadbytečné.
Dne 10. 10. 1910 odjela první skupina 10 dětí ke zdravotnímu pobytu do Crikvenice, kde byly ubytovány v pronajatém domku „U zeleného háje“. První světová válka utlumila ozdravné pobyty, které se uskutečňovaly v pronajatých objektech.
Po válce Marie Steyskalová, tentokrát i s pomocí nové čs. republiky a dárců, vybudovala již vlastní objekty, které sloužily ke zlepšení zdravotního stavu dětí. Dne 4. 4. 1923 byla v Crikvenici na břehu Jaderského moře otevřena „Vila Miloslava“. Byla pojmenována po Miloslavě Hlínové (1882–1920), která odešla do Ameriky, kde se stala redaktorkou Ženských listů v Chicagu. Ve svém časopise neúnavně vyzývala čtenářky k darům pro zamýšlený projekt v Crikvenici, získané peníze ihned posílala do Brna. Otevření první ozdravovny se Hlínová nedožila, vila dostala jméno na její počest. Následovaly budovy Mladost a Ludmila, celý komplex byl po smrti zakladatelky pojmenován jejím jménem. Marie Steyskalová získala také objekty v Doubravníku a ve Veverské Bítýšce a proměnila je v ozdravovny.
Pořádala různé dobročinné besídky a akce, přednášky, výstavky ručních prací, prázdninové kurzy pro učitele.
Zpopelněna v krematoriu města Pardubic, urna byla uložena 22. 10. 1928 do čestného hrobu, „vykázaného městskou radou“.

Marie Steyskalové (Žabovřesky)

zobrazit

Bernardina Drgáčová
spolupracovnice

Jan Vlastimil Steyskal
Petronella Steyskalová (Štěpánková)

Falkensteinerova
bydliště a místo úmrtí (dnes Gorkého číslo 35)

M. Steyskalová a E. Machová
pamětní deska: Gorkého 35/01

Ústřední moravská ženská útulna
Gorkého 35/80
ředitelka ženské útulny Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
učitelka a organizátorka ženského sociálního hnutí na Moravě; místo posledního odpočinku

13. 10. 1929
Slavnostní odhalení pamětní desky Marie Steyskalové
jí je pamětní deska věnována

mapa

Fl, MŠ, Menš