česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Člen komisí:
- zemská programová a plánovací, poradenská pro ústavy komise péče o mládež
- porodnicko-gynekologická
- zdravotně-technická
- pro otázky populační
- Ústřední komise pro otázky populační MZ v Praze.

30. 9. 1946 Soudní lékařská rada,
22. 4. 1947 Zemská zdravotnická rada pro zemi Moravskoslezskou,
1952–1955 předseda komise pro výzkum Ochrana žen při práci v průmyslu a zemědělství,
27. 2. 1953 člen Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví,
1954 člen Hlavní problémové komise MZ pro výzkum v oboru Péče o matku a dítě.

Přednášel v Poznani (1933), v Curychu (1934), v Bruselu (1936), v Amsterodamu (1938); 1. 5. 1940 odešel z Brna na primariát v Uherském Hradišti, kde vybudoval nové porodnicko-gynekologické oddělení a do roku 1945 ho vedl.

Brno-Jehnice, Blanenská 5
Brno:
- Obilní trh 15
- Sedlákova 46

1920 České státní gymnázium Brno,
1920–1926 LF MU Brno,
1927 fysikální zkouška, studijní pobyty u prof. Jerrieho a prof. Trapla v Praze

1932–1938 studijní pobyty Curych, Bern, Lausanne, Lipsko, Würzburg, Varšava, Poznaň, Krakov, Brusel, Lovaň, Amsterodam - porodnictví, gynekologie, onkologie, radiologie, rentgenologie, Ženeva, Basilej, Berlín, Hamburk, Frankfurt, Kolín nad Rýnem

1936 Mezinárodní gynekologický a porodnický kurz v Berlíně,
1938 koloskopický kurz u prof. Hinselmanna v Hamburku-Altoně

18. 2. 1939 habilitace na LF MU pro obor porodnictví a gynekologie,
1955 titul DrSc. - prominuta obhajoba disertační práce

během studia (1921–1924) demonstrátor Ústavu pro normální anatomii,
15. 2. 1926 – 1928 sekundární lékař Zemské nemocnice v Brně,
1928–1940 porodnicko-gynekologická klinika MU - asistent,
1939–1940 vedoucí gynekologicko-porodnické kliniky v Zemské porodnici v Brně,
1942-1943 zakladatel porodnicko-gynekologického oddělení nemocnice v Uherském Hradišti
1945 soukromý docent,
26. 6. 1945 primář Zemského oddělení v Zemské porodnici,
1. 10. 1945 mimořádný profesor,
10. 5. 1946 suplující profesor na Vysoké škole politické a sociální v Brně pro obor eugeniky a porodnictví,
21. 12. 1946 zemský vrchní zdravotnický rada,
25. 4. 1946 vedoucí kliniky Masarykovy univerzity v Brně,
14. 5. 1946 – 1948 ředitel Zemské porodnice v Brně,
1. 8. 1947 – 31. 7. 1948 ředitel Státního ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek

Čs. společnost porodnická a gynekologická v Praze (1928–1953),
Čs. rentgenologická společnost,
Spolek českých lékařů v Brně,
Brněnská odbočka Spolku pro zkoumání a potírání zhoubných nádorů,
člen výboru brněnské župy čes. lék. v Brně (1929–1936)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, Čestná alej, skup. H5, hrob č. 389

V roce 1933 se účastnil přípravných prací na zřízení Domu útěchy v Brně; roku 1934 zorganizoval a vybudoval Poradnu sociálně zdravotní péče o zdrženlivost.
V roce 1928 spolupracoval při výstavě Zdraví na Výstavě soudobé kultury v Brně; v letech 1841–1952 předsedal Zemskému sboru Čs. abstinentního svazu v Brně; 1951 člen stálého poradního sboru pro boj proti alkoholismu při MZ; 1923 předseda Čs. sjezdu abstinentní mládeže ve Znojmě; 1926–1938 podílel se na protialkoholních výstavách na Moravě jako člen kuratoria Poradny sociálně zdravotní péče o zdrženlivost; 1942–1945 předseda Okresního odboru Ochrany matek a dětí v Uherském Hradišti; 1940 sestavil a rozeslal Sociálně zdravotní memorandum ku státním a veřejným činitelům.

Havláskova (Jehnice)

zobrazit

Jiří Pokorný
spolupracovník Jaroslav Roubal
L. Havlásek byl svědkem sňatku J. Roubala

Alois Havlásek
Marie Havlásková (Pulkrábková)

Leopolda Roubalová (Havlásková)
Alois Havlásek
Anastazie Matějů (Havlásková)
Adolf Havlásek
Anastazie Havlásková

další sourozenci (2)...

Sedlákova
bydliště Blanenská
rodný dům (tehdy Jehnice čp. 24) Obilní trh
bydliště doložené v roce 1933

Klinika plastické chirurgie
Berkova 34/1204
externí spolupracovník Navrátilova sanatoria Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
profesor gynekologie a porodnictví, mistr vysokých kleští; místo posledního odpočinku

mapa
matriční záznam - N
MZA v Brně, fond Sbírka matrik (1579–1949) - E 67, sign. 17692, Matrika narozených Brno-Řečkovice, sv. Vavřinec 1896–1910, s. 399.

Lin, Menš