Po zakoupení dvou parcel o rozměru 11.175 m čtverečních na nároží ulice Nadační (dnes Přízova) Židovskou náboženskou obcí byla zahájena stavba Velké synagogy podle plánů dvou vídeňských architektů: Johann Julius Romano von Ringe (1818–1888) a August Schwendenwein von Lonauberg (1817–1885) ve stylu tehdy vznikající brněnské okružní třídy.
Stavební povolení bylo vydáno 27. 4. 1853, stavba sama v novorománském slohu byla dokončena brněnskou stavební firmou Antona Onderky za dva roky a zasvěcena byla 17. 9. 1855.
Volně stojící třípodlažní stavba o rozměrech 27 x 22 m měla dvě kolmé osy, v delší straně orientované východ-západ. Fasáda nesla ozdobné prvky novorománského (též maursko-byzantského) slohu. Vstup do budovy byl od západu, přes předsíň s bočními točitými schodišti (v roce 1877 upravenými na přímá schodiště) se v rozích vstupovalo do hlavního modlitebního prostoru.
V roce 1866 vznikla přístavba templu na východní straně (projekt arch. Ludwig Tischler, 1840–1906). Tím se vnitřní užitná plocha rozšířila z 359 na 496 m².
Přístavba podtrhla majestátnost celé stavby a navázala na sousední domy v tehdejší ulici U synagogy, též Chrámové (Tempelgasse), dnešní Spálené ulici.

Monografie

"Názvy brněnských ulic, náměstí a jiných veřejných prostranství v proměnách času"

Ostatní literatura

"Brno židovské. Historie a památky židovského osídlení města Brna"