Pisárecká 42, Starobrněnský cukrovar

Starobrněnský cukrovar

historický název

Altrbrünner Zuckerfabrik des Moritz Bauer

ulice

charakteristika

Cukrovar založený Moritzem Bauerem vznikl na území barokního hospodářského dvora, který zakoupil, aby zde založil rodinné sídlo s ovocným sadem a jízdárnou. Od svého založení v roce 1851 fungoval cukrovar až do roku 1906, kdy vyhořel.

území

Brno-Pisárky

zajímavosti

Starobrněnský cukrovar se nacházel na území zvaném Bauerova rampa. Rozsáhlý pozemek, vymezený na západě a jihozápadě řekou Svratkou, na jihovýchodě a východě ulicí Křížkovského a na severovýchodě ulicí Hlinky, náležel od poloviny 19. století průmyslníkovi Moritzovi Bauerovi. Celá průmyslová plocha dostala název po "rampě" – železniční vlečce, jež obsluhovala továrnu. Pozemky tzv. Bauerovy rampy v roce 1923 odkoupilo město a plochu využilo pro výstavbu Brněnského výstaviště. V souvislosti s jeho výstavbou byla zbořena valná část cukrovaru a rafinérie. Z historických budov se zachovala pouze jedna z průmyslových hal, konírna a zámeček.

vznik

1851

stavební vývoj

V roce 1849 koupil Moritz Johann Bauer dvůr ve Starém Brně, kde nechal roku 1851 vybudovat cukrovar. Původně se jednalo jen o malý cukrovar, který se však postupně rozšiřoval a modernizoval. Po roce 1870 se majitelem stal syn Viktor Bauer za jehož hospodaření zde v roce 1878 přibyla rafinerie a v roce 1889 velodrom. Cukrovar na Starém Brně byl jedním z prvních, který začal využívat tzv. difuzi (rozptylování částic).
V roce 1906 cukrovar vyhořel a již nikdy nebyl opraven.