kolem roku 1888 - František Antonín Dvořák, stavitel

Dvořákova rozsáhlá stavební činnost na dnešním náměstí 28. října vyvrcholila na východní straně tohoto náměstí, kde zakoupil tři stavební místa, která zastavěl jednotně řešenými třípatrovými nájemnými domy. Vytvořil z nich symetrickou kompozici, koncipovanou v kombinaci číselných vztahů trojky, pětky a sedmičky.
Postavil tři domy, u nichž oběma sedmiosým krajním stavbám dominují trojosé rizality, v sedmiosém prostředním objektu svírají oba krajní rizality pětiosou ústřední část, což představuje jeden z jeho základních motivů.
Dalším je užití autorova charakteristického principu spojování prvních dvou nadzemních podlaží do soklové zóny, což stavby do značné míry opticky odlehčuje. Piano nobile, situované do předposledního podlaží, pak do značné míry eliminuje charakter činžáku.
Pozoruhodná je i střídmost v užití a rozvrhu dekorativních prvků. Osový dům opatřil arkýřem, oba postranní domy pak osobitě ztvárněným palladiánským motivem a subtilním balkonovým zábradlím.
Střídmá, o to však účinnější, je také sochařská výzdoba. Vznosné palácové řešení, zcela volně rozvíjející ducha pozdní italské renesance, se stalo dominantou celého náměstí a zatím také nejvýmluvnějším stavitelovým dílem. Jistě ne náhodou zde rovněž bydlel.

Ostatní literatura

"Brněnská architektura 1815–1915"