Stavbou řadového nájemného domu (2+2+2), provedeného v letech 1888–1889 podle projektu Germana Wanderleye jeho častým spolupracovníkem Johannem Zoufalem, byla zahájena asanační přestavba celého bloku.
Přestože je tento dům ze všech později postavených objektů nejmenší, nijak mezi nimi nezaniká. Naopak - kompozičně, hmotově i z hlediska detailu totiž představuje nejdramatičtější budovu v celé uliční frontě.
Charakteristickým znakem, na němž si architekt zakládal, byl důraz položený na hojné uplatnění kvalitního a různorodého uměleckého řemesla (tepaný kov, leptané sklo, štukové maskarony a karyatidy).
Radikální rekonstrukce pro Českou národní banku, realizovaná v letech 1995–1998 podle návrhu Zdeňka Žilky, Jana Němce a Ivo Bílého, zachovala z původní Wanderleyovy stavby pouze průčelní kulisu a téměř celý interiér nahradila novotvarem.

Ostatní literatura

"Brněnská architektura 1815–1915"