- Ignatz Wohlmuth (1820 – asi 1896)
- potomci Ign. Wohlmutha
- od roku 1904 Židovská náboženská obec (ta je majitelem pozemků, kde se Nová synagoga nacházela)

Hlavním důvodem pro výstavbu Nové synagogy byl rychle rostoucí počet Židů v Brně. Pozemek pro stavbu budovy byl zakoupen roku 1904 ve dvoře obecního židovského domu na ulici Koliště č. 45, jehož dvůr o rozměrech 36 x 50 metrů zasahoval až k ulici Ponávka, a který se jevil jako vhodný pro výstavbu synagogy. Synagoga byla postavena v letech 1905–1906 brněnským stavitelem Alfredem Zeiselem podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera v novorománském stylu. Synagoga byla vysvěcena 13. září 1906.
Nová synagoga byla poměrně velká, volně stojící budova, která měla obdélný půdorys se sedlovou a halovými střechami. Její rozměry byly 18 x 32 metrů v delší ose východ-západ, výška byla 18 metrů. Všechny místnosti budovy byly plochostropé, vnitřní nosný systém železobetonový a obvodový plášť cihlový.
Budova Nové synagogy byla rozčleněna na hlavní část a dvě menší, těsně k ní přiléhající boční lodě. Hlavní loď o rozměrech 21 x 8 metrů byla osvětlena zdvojenými a ztrojenými okny ve tvaru půlkruhu. Zdobnost vnější fasády byla velmi strohá, zvýrazněno bylo pouze vstupní průčelí. Na střeše zadního průčelí se nacházela dvojice věžiček.
Do synagogy se vstupovalo ze západu a do hlavního modlitebního prostoru vedla z předsíně do patra dvě schodiště. Důležitým architektonickým prvkem interiéru byly půlkruhové oblouky na pilířích, které oddělovaly hlavní a boční lodě. Na východní straně, kde byl umístěn svatostánek, se nacházel oblouk přes dvě poschodí, který byl ukončen hebrejským nápisem, v překladu: "Od svého příchodu velebil jméno Hospodinovo". Nacházelo se zde také kamenné desatero a u svatostánku hebrejský nápis, v překladu: "Hospodina stále před sebou vidím". Řečniště bylo posunuto blíž k aron ha-kodeši. V synagoze byl vyčleněn samostatný prostor pro muže i pro ženy. Mužům sloužilo 324 sedadel a ženám 250 sedadel. Pro ženy byl vyčleněn prostor obou bočních galerií v patře a stupňovitě svažitá hlavní galerie na západní straně.
Nová synagoga byla silně poškozena na severovýchodním rohu bombardováním v listopadu 1944 a protože Židovská náboženská obec neměla po skončení okupace dostatek financí, byla stavba dlouho využívána ke skladovacím účelům. Synagoga měla být také využita ke kulturním aktivitám, ale nenašel se vhodný investor.
Budova byla nakonec v letech 1985–1986 poskytnuta k demolici, protože dům na Kolišti č. 45 se stal majetkem Úrazové nemocnice, která pro přístavbu potřebovala tento pozemek. Před demolicí byly hodnotné architektonické a výzdobné prvky, jako Desatero, kovová mříž almemoru a vstupní dveře, převezeny do depozitáře Muzea města Brna.

Ostatní literatura

"Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart"

"Nedochované památky židovské kultury Moravy a Slezska"

"Brno židovské. Historie a památky židovského osídlení města Brna"