Svobodův mlýn
historický název
Bělkův mlýn, Dolní mlýn, Svobodův mlýn
ulice
Říčky 3
charakteristika
vodní mlýn na toku Říčky s doposud zachovalou mlýnskou technologií
území
Brno-Líšeň
majitelé
Karel Škorpil (od roku 1820),
Jakub Krejčí (od roku 1826),
rodina Svobodova (od roku 1856):
- Leopold Svoboda (1856–1883)
- Leopold Svoboda (1883–1935)
- Leopold Svoboda (1935–1950)
- Antonín Svoboda (1950–2001).
V současnosti (2022) je mlýn ve vlastnictví tří spolumajitelů (potomků) rodu Svobodů, kteří usilují o zachování mlýna jako nedotčené technické památky dokumentující proces zpracování zrna na menším vodním mlýně v prvních desetiletích 20. století.
provozovny
zajímavosti
Jedná se o unikátní mlýn, který má veškeré technické zařízení zachovalé ve funkčním stavu, včetně Francisovy turbíny.
poznámka
(informace pro naši encyklopedii doplnil pan Antonín Svoboda, jeden ze spolumajitelů mlýna)
současný stav
soukromý majetek
stavební vývoj
K rekonstrukci technologického vybavení mlýna došlo mezi lety 1938 až 1948. Rekonstrukce probíhala postupně, tak aby nemusel být provoz mlýna zastaven. Bylo zrušeno klasické mlýnské složení, zakoupena byla moderní mlecí stolice, došlo k vybetonování náhonu a v roce 1952 bylo mlýnské kolo nahrazeno Francisovou turbínou. Komplex mlýna získal podobu, jak ji můžeme vidět dnes. Patrový zděný dům se čtyřmi velkými okny, na nějž přímo navazuje původní budova mlýnice se zděnou rampou. K mlýnici byla později ze zadní strany přistavěna malá strojovna pro pomocný plynosací motor, z níž vede průchod do prostoru s vodní turbínou (bývalá lednice). Přízemí obytné části budovy je původní, přistavěné patro má čtyři obytné místnosti. Na protější straně dvora stojí zděné hospodářské stavení, dvůr uzavírá velká kůlna. V nejbližším okolí mlynář obhospodařoval zhruba čtyři hektary polí a luk.
V meziválečném období patřil mlýn k tzv. smíšeným mlýnům. Sloužil jak k obchodnímu, tak k námezdnímu mletí. Obchodní mletí spočívající ve volném nákupu obilí a prodeji mouky tvořilo menší část výdělku mlynáře. Většinou mlýn šrotoval a semílal mouku pro rolníky z okolí. Za druhé světové války bylo mletí omezeno. Zaváděna byla tzv. mlecí povolení s předepsanými limity na osobu za rok.
Po roce 1950 byl mlýn uzavřen.
Provoz mlýna byl znovu obnoven v letech 1999–2001.
prameny, literatura
související odkazy
autor
MŠ, PeDro
Vchod do mlýnice. Zajímavostí, je že původně se jednalo o vchod do strojovny, která byla postavena před budovou mlýna a v níž byl umístěn starší plynosací motor. Jako vchodu do mlýna byly užívány vedlejší dvoukřídlé dveře. Informace k fotografii poskytl pan Antonín Svoboda, děkujeme. Foto PeDro, září 2022.
Plechová cedule, která podle nařízení označovala vozidlo s živností. Původně byla připevněna na nákladním voze, který soužil pro potřeby mlýna. Jednalo se o vůz značky Ford o nosnosti 5t a jezdil s ním většinou sám mlynář. Vůz byl v padesátých letech mlynáři bez náhrady zabaven, s odůvodněním, že není využit. Informace k fotografii poskytl pan Antonín Svoboda, děkujeme. Foto PeDro, září 2022. Foto PeDro, září 2022.
Francisova turbína od firmy J. Prokop a synové. Výkon 12,5 kW při plném otevření. Nainstalována byla v roce 1984 a nahradila tak původní Francisovu turbínu, která zde byla od roku 1952. Před rokem 1952 ve mlýně pracovala vodní kola na vrchní vodu. Vodní kolo vydrželo vždy zhruba jednu generaci mlynáře, pak muselo být zhotoveno nové. Informace k fotografii poskytl pan Antonín Svoboda, děkujeme. Foto PeDro, září 2022.
Válcové stolice pro mletí obilí. V popředí Žitná šrotovka fy. Breitfeld-Daněk. Dle ústního podání pana Leopolda Svobody byla přivezena v roce 1918 za nebývale silné zimy na saních tažených koňmi. Uprostřed snímku domílací stolice fy. Jos. Prokop a synové. Vzadu pšeničná šrotovka od fy. Seck Drážďany. Informace k fotografii poskytl pan Antonín Svoboda, děkujeme. Foto PeDro, září 2022.
Spodní transmise, rozváděla pohyb pomocí řemenů na všechny stroje ve mlýně. Dlouhým řemenem byla spojena s horní transmisí umístěné v podstřeší. Řemeny byly zhotoveny z hovězí kůže. Ložiska na transmisí kuličková dvouřadá. Informace k fotografii poskytl pan Antonín Svoboda, děkujeme. Foto PeDro, září 2022.
