spolkový dům
historický název
Sibiř; Zora; Bio Sibiř
ulice
Dukelská třída 52/54 (čp. 123)
charakteristika
Dne 3. 4. 1923 zakoupila Jednota čsl. obce legionářské v Husovicích dva domy na Dukelské 52–54 s hostincem, sálem a nálevnou lihovin, které zadaptovala pro provoz kina Bio Sibiř.
území
Brno-Husovice
majitelé
LICENCE:
- Jednota čsl. obce legionářské v Husovicích (žádost 10. 2. 1922, licence udělena 11. 4. 1923), 11. 4. 1923 správa kina svěřena Svépomocnému stavebnímu družstvu čs. legionářů
- Viktor Peschke z Vídně (žádost 31. 5. 1942, licence udělena 29. 2. 1944.
SPRÁVCE:
- od roku 1923 František Sehnal (náhradník Ferdinand Vejmola, zástupce od roku 1929 Otto Punčochář)
- od roku 1940 nájemce Viktor Peschke, od 1948 Antonín Kalášek.
PROMÍTAČ:
- Eduard Ráček
- od roku 1948 Jan Protopopescu.
provozovny
- 1945–1968 Sibiř
- 1940–1945 Zora
- 1929–1940 Bio Sibiř (předtím do 1929 pod stejným názvem na Cacovické 10; provoz zahájen 18. 10. 1929 filmem Umírající labuť; asi 1930–1931 ozvučení kina).
poznámka
Přechodné uzavření kina:
- 1. 6. 1929 – 18. 10. 1929 stavební úpravy
- 15. 4. 1945 – 13. 7. 1945 válečné události (film Hlídč č. 47)
- 31. 5. 1969 ukončení provozu kina filmem Dívka s třemi velbloudy.
stavební vývoj
1929 - prodloužení kinosálu do novostavby spolkového domu Sibiř v místech domů Dukelská 50–54 (projekt arch. Stanislav Králíček a Antonín Dědák), úprava vchodů a východů, sociálního zařízení a celková adaptace kina - 441 míst, přízemí 321, z toho 12 v lóžích, galerie 120, z toho 8 v lóži
1948 - snížen počet míst na 433
prameny, literatura
Archivní pramen
stavby
Bio Sibiř; Grand Bio Moravia; Grand Bio Austria; U Mlejnských
Cacovická 10/16
původní provoz kina (1911–1929)
městská část
významné osoby
František Pololáník
ředitel kina; nad kinem v prvním poschodí také bydlel až do své smrti
události
5. 6. 2020
Bio Sibiř zahájilo opět letní provoz
27. 1. 1924
Ustavující valná schůze LTK Husovice
místo konání ustavující schůze
související odkazy
autor
Fl